Nářky na vyvážení zisků do zahraničí poukazují na domnělý problém: vyvážení peněz ze země, vyvážení bohatství ze země. A tím prý země chudne, nebo alespoň nebohatne jak by mohla.

Zahraniční vlastník firmy, subjekt A, pokud si své peníze chce užít v zahraničí, neutrácí a neinvestuje své zisky, své koruny v Česku, ale stahuje si je do zahraničí, kde si je vymění za eura prostřednictvím banky se subjektem B, který následně tyto koruny utrácí nebo investuje v Česku. Ono se s korunami nedá dělat mnoho jiného, než je utratit nebo investovat v Česku.

Výsledek tedy je, že tyto zisky neinvestuje v Česku subjekt A, investuje je v Česku subjekt B. Neděje se žádná katastrofa.

V případě že bychom byli ve stejné měnové oblasti jako zahraničí, "odtékání peněz" by způsobilo pokles cenové hladiny v Česku. Opět se neděje žádná katastrofa. Stejný efekt by mělo, když si zahraniční vlastník stáhne české koruny k sobě domů do eurozóny a tam si je nacpe do polštáře. Opět žádná katastrofa. Nevadí že se sem jeho koruny nevrací, protože vy si za své koruny díky tomu můžete koupit více zboží, ale keynesiánci šílí.

Dobrovolná směna přináší zisk oběma stranám. Někomu například peněžní zisk, jinému zisk jako větší užitek v jiné formě. Obě strany obchodu na směně vydělají, získají, zvýší se jim jejich užitek, jinak by dobrovolná směna neproběhla.