Pro jakékoliv násilí na ženách nesmí být v naší společnosti místo. Je přitom smutným faktem, že takové násilí každý den probíhá. Může přitom mít mnoho forem, o kterých se ani dnes dostatečně nemluví.

Jednou z takových forem je i násilí poznamenávající reprodukční zdraví a s ním související práva žen. Současná praxe v porodnictví v Česku si drží dobrou pověst z tradice, ale i dobrá tradice potřebuje průběžnou revizi, která zohledňuje proměnu standardů péče v souladu s vědeckým poznáním. Ta současná totiž často nekoresponduje s doporučenými praktikami Světové zdravotnické organizace a už vůbec ne s přáními samotných žen.

Porodnické násilí má mnoho podob. Ať jde o nucené sterilizace, kdy se obětem přiznalo právo na odškodnění až nedávno, omezování možnosti plánovaného rodičovství související s dostupností antikoncepce, osvětou, prenatální diagnostikou či dostupností interrupcí nebo dostupost moderní péče během těhotenství a během porodu. Každý den dochází k řadě zbytečných zákroků, zákroků bez informovaného souhlasu žen, užívají se zakázané postupy, dochází k narušování soukromí a práva na rozhodování o vlastním těle. Negativní zážitky žen z takových situací přitom mohou negativně ovlivnit stabilitu rodiny v nejcitlivějším poporodním období.