Prakticky v každé zemi našeho civilizačního okruhu dnes žijí minimálně dvě populace s různou mírou porodnosti. U nás jsou to Češi a Romové, ve Francii Francouzi a muslimové, v Izraeli Židi a Palestinci, v USA potomci evropských přistěhovalců na jedné straně a na té druhé černoši a Mexičané, atd. Běloši mají nízkou porodnost a buď je jejich počet jakžtakž stabilní, nebo klesá. Ostatní populace v různé míře přibývají. V takovém případě platí, že plodnější populace prostě časem přečíslí tu méně plodnou.

Vezměme si modelovou situaci, kdy v nějaké zemi prvního světa žije 10 milionů málo plodných bělochů a 300 000 lidí z odlišné, plodnější populace (muslimové, Romové atd.). Vyjděme ze zkušenosti, že v zemích třetího světa se v průměru počet obyvatel zdvojnásobí za 20-30 let. V zemi prvního světa to nebude méně, protože zde má plodná populace přístup k výborné zdravotní péči, takže to bude spíš těch 20 let. Takže za 20 let je plodných již 600 000, za 40 let 1,2 mil, za 100 let již 9,6 mil. obyv. Ale v té době již původní bělošská populace může čítat sotva polovinu původního počtu obyvatel, takže plodní již budou dávno většinou. Jiný poměr mezi oběma populacemi či jiná doba, za kterou se populace zvýší, na celkovém trendu nic nemění, jen se může měnit doba, kdy se to stane. Plodnější populace ale nakonec vždy převládne.