Všem bych doporučil k přečtení článek Martina Herzána v Právu ze dne 4. února 2016. Autor v něm potvrzuje, že všechna bezpečnostní rizika, na která upozorňují tzv. xenofobové, jsou reálná, že fatálně selhává Řecko, že Evropa ztratila soudnost a že za kulisou falešné humanity stojí často dotační zájmy neziskových organizací. To vše popisuje s odpovědností bývalého člena výboru Rady vlády ČR pro lidská práva a člověka s osobní zkušeností ze šestitýdenního pobytu v uprchlickém táboře. Dnes se pozornost oprávněně a bohužel opožděně zaměřuje na Řecko, jako na nejslabší článek schengenského prostoru a hlavní vstupní bránu migrantů do Evropy. Úvahy dnes jdou až k možnosti vyloučení Řecka z tohoto prostoru. Při všem, co Řecko dělá špatně, nebo nedělá vůbec, se však musí uznat jeden argument, že je mořská hranice Řecka velmi těžko střežitelná. A přestože mezinárodní právo umožňuje odklánět lodě na moři, těžko to lze zřejmě aplikovat na čluny s migranty. Proto zaznívají názory, že tuto trasu na této úrovni nelze přerušit.

Dle mého názoru to však možné je. Za prvé není do budoucna možné, abychom na televizních záběrech vyloďujících se migrantů na pobřeží řeckých ostrovů měli možnost vidět pouze televizní štáby, různé zachránce a humanitární pracovníky. Chybí mi tam policisté ev. vojáci, kteří by okamžitě zabavovali čluny pašeráků a především jejich motory, s kterými se obratem čile obchoduje za čilé spolupráce řecké i turecké strany. Dále se Evropa rozhodla podpořit Turecko schválenou částkou ve výši 3 mld.Euro, požadavek mezitím Turecko navýšilo na 5 mld. Zatím není přesně dáno, co za tuto částku může Evropa od Turecka očekávat. Co by však měla požadovat prioritně je přijmutí statutu bezpečné země a závazek zpětného přebírání migrantů z Řecka. V okamžiku, kdy budou migranti, kteří dopluli na řecké ostrovy, shromážděni a na trajektu místo do Atén dopraveni zpět do Turecka, uvědomí si, že své peníze na platbu pašerákům vynaložili zbytečně. Kdo zná mentalitu lidí z těchto oblastí ví, že na nic nedbají více, nežli je sdílená osobní zkušenost. Okamžitě si jí předávají, zejména, když se jedná o zkušenost negativní.