O dotacích ze strukturálních fondů EU se toho během roku naplácalo dost a dost. Protože ti, kdo jsou zodpovědní za jejich toky, směřování a kontrolní mechanismy často jen slibují a mlží, místo aby předložili účty v podobě přesných dat a čísel, zkusme si ta čísla trochu srovnat.

Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 (čísla za tento rok ještě nejsou známá) zaplatila do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala z něj 676,2 mld. Kč. Česká republika je tedy stále čistým příjemcem financí. V letech 2007 až 2013 nám bylo přiděleno k čerpání cca 752,70 mld. Kč. Pro ilustraci, v roce 2013 skončil český státní rozpočet schodkem hospodaření 81,3 mld. Kč. Lehkým dělením zjistíme, že bychom si ze strukturálních fondů mohli ušetřit více než 9 takových schodků. Bohužel místo, aby nás pomyslný výtah dovezl o nějaké to patro výš, zdá se, že jsme v něm uvízli.

Finanční rámec 2007 - 2013 již skončil. Mechanismus čerpání, tak zvané pravidlo N+2 umožňuje finance z končícího finančního rámce čerpat až do prosince 2015. Nová ministryně Šlechtová předpokládá za letošek vratku nevyčerpaných peněz okolo 23 mld. Jenže ve skutečnosti se cíle čerpání neplní kumulovaně a ztráty narůstají. Když namátkou vybereme příklady operačních programů, uvidíme hrozící vratky 8 až 9 miliard u vědy a výzkumu, až 20 miliard u životního prostředí, 2,7 miliard u Integrovaného operačního programu a 1,7 miliard u ROP Severozápad.