Ne že by se paní Unie do nových finančních šatů nevešla, ale budou chvilku přece jen trochu těsné. Silácké výroky lídrů ze zemí čistých plátců, ani čistých příjemců na sebe nenechaly dlouho čekat. Pro jedny bylo nepředstavitelné, aby menší Unie měla stejně velký nebo dokonce rostoucí rozpočet. Pro druhé bylo předpokládaných 1,27 bilionu eur příliš málo. Pravdu mají ti druzí. Je dost naivní si myslet, že na optimální financování evropského zemědělství, regionálního rozvoje, investic do lidských zdrojů, výzkumu, obrany, školství a mnohého dalšího stačí pouhopouhé 1,11 % unijního HND.

Formování budoucí kohezní politiky je jeden z nejdůležitějších národních zájmů

Komise tedy představila návrh a otěže převzal Evropský parlament. Nastala fáze koordinace v rámci politických skupin. Parlamentní výbory si mezi sebou musely rozdělit téměř padesát legislativních návrhů a vyřešit kompetenční přesahy.

Kohezní či regionální politika je palčivý problém, protože je to stále největší investiční nástroj Unie. Je to 35 % rozpočtu, více než objemná zemědělská politika. Jen v České republice bylo v průběhu posledních 10 let z této kapitoly proinvestováno rekordních 928 miliard korun. Spoluformování budoucí podoby kohezní politiky a jejího tematického zaměření proto považuji za jeden z nejdůležitějších národních zájmů.

Návrh Komise není dokonalý, změny jsou nutné

Škrty navržené Komisí by Českou republiku připravily o 24 % kohezních financí. Vychází to z nových priorit, růstu českého hospodářství i z úprav samotných indikátorů pro financování. Návrh v následujícím programovacím období Česku přiznává částku 42 380 korun na obyvatele.