Předvolební čas mě naplňoval pozitivním očekáváním, že se konečně po tolika letech posune způsob řízení (dosud spíše neřízení) školství kupředu. Po zveřejnění koaliční smlouvy na mě však čekala studená sprcha. Má očekávání byla ta tam. Část vyhraněná otázkám školství v dohodě mezi stranami nově vzniklé vládní koalice totiž obsahuje o školství pouze zmínku. Na dvou stránkách z celkových padesáti, jež koaliční smlouva obsahuje, se strany zavazují mj. posílit kontrolu úrovně vzdělávání, zvýšení podpory mimoškolních aktivit a další body, které jsou bez konkrétních postupů, jak jich docílit, jen obecnými formulacemi.

Velmi bych uvítal prosazení kariérního řádu, o němž je též zmínka v koaliční dohodě. Určitě by pomohl opět alespoň trochu vrátit učitelům jejich společenskou prestiž. Nicméně v tomto společenském zřízení, kde jediným měřítkem jsou peníze, s sebou kariérní postup musí nést také finanční ohodnocení. Jinak nemá smysl.