Někteří komentátoři výsledek označovali jako jasný signál toho, že Ukrajina směřuje do Evropy a dále do Evropské unie. Otázkou zůstává, zda tomu tak skutečně je, když volební účast nedosáhla ani 50 %. Navíc startovní pozice jednotlivých stran nebyla stejná, o čemž novináři strategicky pomlčeli. Kdyby měli na tom, jak to na Ukrajině vypadá, skutečný zájem, neignorovali by například návštěvu Petra Symoněnka, předsedy Komunistické strany Ukrajiny, v ČR. Právě KS Ukrajiny byla (a stále je) poškozována režimem, který byl nastolen Majdanem. Bylo jí znemožněno plnohodnotně se účastnit volební soutěže, pominu-li zločiny např. v podobě vypalování sekretariátů, jež byly na této straně chápány.

Nově zvolená moc si už ale sama dobře uvědomuje, že se země zmítá na pokraji kolapsu. Ve východních částech vůbec vládu neuznávají a první protesty proti současné kyjevské vládě se objevily už i tam, kde to všechno začalo – na majdanském náměstí. Vláda má ovšem i problém ekonomického charakteru. To si právě některé skupiny mající radost z nové orientace ukrajinských elit neuvědomují. Případný vstup Ukrajiny do EU s sebou ponese celou řadu velmi závažných problémů. Dle hesla „peníze až na prvním místě“ to jsou právě finanční prostředky, co bude primárně diskutováno. Jestliže měla Evropská unie problémy s ekonomikami některých svých jižních zemí, jako jsou Španělsko či Řecko, tak nevím, nakolik je připravena nést tíhu Ukrajiny, jejíž hospodářská situace je v mnohem horší pozici než v obou zmiňovaných zemích.