Nejde přitom jen o náhodná individuální selhání, ale o systémový problém – strojvedoucí jsou kvůli podstavu po léta vystaveni velké pracovní zátěži a nekonečným směnám, na což dlouhodobě upozorňuji. Stejně tak jsem v minulosti varoval před absurdním zpožděním při zavádění moderního zabezpečovacího zařízení na železnici, což výrazně zvyšuje rizika tragédií. Tyto potíže musí nyní řešit hlavně vláda, nabídneme ji podporu ve formě seznamu návrhů a doporučení, jak zlepšit stávající situaci a pomoci lépe ochránit cestující i zaměstnance drah.

Velký podíl viny na současném stavu železnic má dlouhodobě špatně zvolená strategie Ministerstva dopravy. Ať již jde o odklad budování vysokorychlostních tratí, které by ulevily těm konvenčním, otálení s nasazováním moderního zabezpečovacího systému nebo neřešení chronického podfinancování drah, které vedlo také k současné špatné personální situaci.

Posledně zmíněné se týká nejen leckdy špatného managementu, ale hlavně tristních pracovních podmínek strojvůdců. Mezi nimi panuje dlouhodobě podstav, musí tak sloužit dlouhé a časté směny, mají problém vybírat si osobní volno a dostatečně si odpočinout. K tomu jsou zahlceni stále se měnícími a rostoucími haldami předpisů a nesou také samozřejmě velkou zodpovědnost za bezpečnost cestujících, což ovšem neodpovídá finančnímu ohodnocení. Není tak divu, že mnohdy odcházejí například do Německa, kde mají lepší podmínky. Situace se nechala bohužel vyhnít do takové podoby, že by dnes musely České dráhy a jejich dceřiná firma ČD Cargo nalít zhruba miliardu korun ročně do lidských zdrojů, aby mohlo dojít k nápravě.