Žito zasychá dřív, než stihne vyrůst. Sucho už není výjimka. Je to nová realita. „Příroda letos spěchá, tak jsme museli vjet do žita, aby měly kravičky co jíst,“ říká agronom z Vysočiny. Jenže to není o spěchu. To je panika kvůli suchu. Klimatická změna nás dohnala – v půdě, kde chybí vláha. V termínech, které se každým rokem posouvají. 

Žito na zeleno se sklízí těsně před metáním, kdy má nejvíc energie. Ale letos je všechno jinak. Sucho zasáhlo výnosy, vegetace zrychlila. Pranostiky, které platily po generace, se rozpadají. „Na svatého Víta kouří se z žita,“ říkávala babička. Jenže letos už žito dávno zmizelo v krmných silech.