Popov (TOP 09): Kavárenské prostředí počátkem 20. století

15.11.2014 20:59 | Zprávy
autor: TOP 09

Před vznikem První Československé republiky vedle kavárny Bellevue v Praze existovala například koncertní kavárna Passage, kavárna Louvre, Nizza a další.

Popov (TOP 09): Kavárenské prostředí počátkem 20. století
Foto: TOP 09
Popisek: Simeon Popov

V té době nově otevírané podniky charakterizoval otevřený, prosvětlený prostor. Základ kavárny v podobě jednoho sálu byl doplňován, různými venkovními terasami a zahrádkami. V interiérech se často používal umělý mramor, různá ušlechtilá dřeva a sklo, křišťálové lustry. Takto pojímaný secesní vzhled si dodnes podržela například kavárna v Obecním domě, kavárny v hotelu Paříž nebo Evropa.

Kulturní a společenský život po první světové válce odrážel svou podobou rozmach a vzestup následující po vzniku samostatné republiky. Pojem zlatá dvacátá léta je výstižným označením atmosféry doby i pro meziválečné Československo. Ideálním místem pro setkávání členů uměleckých skupin, které se aktivně zapojovaly do soudobého společenského života, byly právě kavárny. Jedna z prvních funkcionalistických kaváren vznikla v Praze na počátku třicátých let v prvním a druhém patře nového paláce Juliš, jenž byl postaven na Václavském náměstí. Přibližně ve stejné době byla otevřena kavárna ve funkcionalistickém stylu v budově SVU Mánes, navržena architektem Otakarem Novotným, taneční kavárna Boullevard, později nazvaná Alfa ve stejnojmenném paláci na Václavském náměstí. Pražské kavárny, stejně jako podobné podniky v jiných evropských metropolích, prosluly zásluhou výjimečných osobností, které je často pravidelně navštěvovaly. Prostředí kaváren tak představuje sféru, v níž se zajímavým způsobem prolínala elegance módy s břitkostí intelektu, smělá architektonická řešení korespondovala s uměleckými ambicemi hostů, kde bylo možné čerpat inspiraci stejně dobře jako jen odpočívat a pozorovat dění kolem sebe. Můžeme připomenout jména některých tehdy proslulých „kafíren“, jako byly třeba kavárny U Ritzenthalerů a U Červeného orla, útočiště prvních z obrozenců, kavárna U Komárků v Ungeltu, navštěvovaná mimo jiné obrozeneckými autory Karlem Hynkem Máchou, Karlem Jaromírem Erbenem a Josefem Kajetánem Tylem, nebo Slovanská kavárna, která se nacházela poblíž Karlova mostu v ulici Karoliny Světlé. Šachovu kavárnu v domě U Zlatého tygra zase navštěvoval František Palacký, a to hlavně z toho důvodu, že zde byl k dispozici široký sortiment deníků ze středoevropských měst. V tomto ohledu se tradice pražských kaváren během několika desetiletí prakticky nezměnila. Podniky si i po vzniku Československa zachovávaly v podstatě stejný ráz i klientelu.

Vzpomenu několik proslulých kaváren v Praze a v Brně.

Národní kavárna

Obdobím největší slávy Národní kavárny bylo pět let mezi roky 1923–1928. Tehdy se zde bylo možné setkat prakticky s každým, kdo v české kultuře něco znamenal. V letech 1933–1935 prošla nejen kavárna, ale celý dům rozsáhlou rekonstrukcí. Během tohoto období nemohli Vítězslav Nezval, František Halas a František Hrubín, abychom jmenovali alespoň některé z literátů, kteří se zde scházeli, bez kavárny existovat. Našli si proto náhradní útočiště v podniku Slavia. Obliba kavárny mezi veřejností tím však ve druhé polovině třicátých let nijak neutrpěla, své stálé hosty měla i nadále.

Slavia

Historie Slavie byla od počátku existence Národního divadla spjatá s českým divadelním životem. Scházeli se zde nejen herci, ale v období kolem Velikonoc také divadelní ředitelé z celé země, aby zde uzavírali s potenciálními zájemci angažmá na novou divadelní sezónu. Ze známějších osobností, které Slavii navštěvovaly, je třeba připomenout Karla Čapka, Vítězslava Nezvala a vůbec celou skupinu Devětsil, která ve Slavii ukotvila během rekonstrukce Národní kavárny. Zvláštní pozornost věnoval této kavárně Jaroslav Seifert. Kavárnu si však oblíbil například i německy píšící básník Rainer Maria Rilke.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Bc. Matěj Gregor byl položen dotaz

Návrh

Dobrý den pane Gregore. Podle vás je prezident povinen jmenovat ministra, kterého mu navrhne premiér. Ale kdyby tomu tak bylo, proč se tomu pak říká návrh? A uvažujete, že když nepodáte kompetenční žalobu, že třeba upravíte zákon, který by jasně říkal, jak má prezident postupovat? Teď si to každý vy...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Havel (TOP 09): Tak jsme se konečně dočkali. I nás Trump pozval do Rady míru

10:17 Havel (TOP 09): Tak jsme se konečně dočkali. I nás Trump pozval do Rady míru

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k Trumpově Radě míru.