Vláda Andreje Babiše na jednání ve středu 16. května 2018 projednala a schválila návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro rok 2019. Stát vědce a výzkumníky podpoří rekordní částkou 35,99 miliardy korun, což je o 2,1 miliardy více než letos. Vláda uvolní také milion eur z rozpočtu Ministerstva obrany na podporu budování Společné síly G5 Sahel. Mezinárodní jednotky mají zvýšit bezpečnost v oblasti Sahelu, a tím přispět k zeslabení migračních toků z této části Afriky.

Kabinet Andreje Babiše projednával nadcházející zahraniční cesty premiéra na důležité mezinárodní akce. Předseda vlády bude reprezentovat Českou republiku na summitu EU-západní Balkán, který se koná 16. a 17. května v Sofii v souvislosti s bulharským předsednictvím Radě EU. Vedle lídrů EU se summitu zúčastní i představitelé šesti západobalkánských zemí (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Makedonie a Srbska). Během jednání lídrů EU má dojít i na téma obchodních vztahů s USA v souvislosti s možným uvalením cel.

„Hlavním tématem summitu je spolupráce jednotlivých členských států EU se západním Balkánem v oblasti bezpečnosti, infrastruktury a digitální agendy. Pro nás je to samozřejmě důležitý region. Naše obchodní výměna ve vývozu je kolem 23 miliard, v dovozu ještě méně. Náš názor je, že pokud by se tyto země staly členy nějaké obchodní dohody, jako je tomu se Švýcarskem, určitě by to prospělo našim firmám z hlediska jejich investičních a obchodních aktivit. Samozřejmě je to i otázka Schengenu, nicméně v Evropské unii momentálně není žádný konkrétní termín pro vstup některé z těchto zemí do EU,“ konstatoval premiér Babiš.

Premiér Babiš odcestuje také na mezinárodní bezpečnostní konferenci GLOBSEC v Bratislavě ve dnech 17.–19. května 2018, kde vystoupí se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim v panelu, který se bude věnovat otázce vícerychlostní Evropy a prohlubování integrace EU. Pracovně navštíví také Vídeň a od 20. do 21. května Finsko. Se svým finským protějškem Juhou Sipilou bude diskutovat především o podobě budoucího rozpočtu EU, budoucnosti EU a také reformě azylového systému. Proberou i možné rozšíření vzájemných hospodářských vztahů, zkušenosti v oblasti vzdělávání a otázky boje proti hybridním hrozbám, v němž je Finsko evropským lídrem.