Premiér Babiš: Spolupráce premiérů V4 funguje velice dobře

19. 7. 2018 15:32

Projev na 16. schůzi Senátu 19. července 2018 k informaci vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 28. - 29. června 2018

Premiér Babiš: Spolupráce premiérů V4 funguje velice dobře
Foto: Daniela Černá
Popisek: Andrej Babiš

Dobrý den, děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři.

Dovolte mi představit výsledky z červnového zasedání Evropské rady, jejichž součástí bylo také zasedání ve formátu EU27 k brexitu a také Eurosummit k budoucnosti hospodářské a měnové unie.

Jak je už tradicí před zasedáním Evropské rady, setkali se premiéři V4. Musím říct, že spolupráce funguje velice dobře, že vystupujeme jako jeden blok, že máme stejné názory nejen na migraci, ale hlavně i na rozpočet, na vnitřní trh a další věci. V4 byla rozšířena o přítomnost pana Macrona, francouzského prezidenta, který se těsně před Evropskou radou vrátil k rétorice o tom, že ti, kteří nepřijímají migranty, by měli být nějak finančně postiženi, což jsme samozřejmě odmítli. A myslím si, že na tom zasedání se vysvětlily naše vzájemné pozice, což se i následně odrazilo na jednání Evropské rady, která trvala do půl páté ráno.

Také jsme mluvili o pracovní mobilitě, o vnitřním trhu. Nám samozřejmě vadí různé restrikce pro naše dopravce, podnikatele, firmy. A pan prezident Macron slíbil, že budeme hledat nějaké kompromisní řešení. Pokud jde o samotnou Evropskou radu, tak nejsledovanějším tématem byla samozřejmě migrace. Migraci máme na stole každý den. Dnes těsně před půlnocí přišel dopis od pana premiéra Conteho, který reaguje na moje vyjádření k tomu, že my skutečně máme jiný názor na řešení migrace než např. Itálie.

Z hlediska nelegální migrace se dosáhlo společným úsilím částečně migraci zastavit. A to je samozřejmě ta západobalkánská trasa, kde jsme společně V4, Rakousko s balkánskými zeměmi pomáhali personálně, finančně a technicky.

Navzdory tomu, že Evropa mění názory na migraci a v podstatě dochází na naše slova z roku 2015, tak to jednání bylo velice složité a celou Evropskou radu, hlavně Itálii, blokovala s odvoláním se na to jednání o migraci, které probíhalo od osmi večer až do rána. Já si myslím, že jsme tam skutečně dosáhli velkých úspěchů. A to v první řadě to – a to potvrdila červnová Evropská rada, že o reformě Dublinu se musí rozhodovat jednomyslně, tedy konsensem. To je zásadní věc, kterou se nám podařilo prosadit. Je to velký úspěch, protože tím pádem se nebude opakovat situace z roku 2015, kdy jsme byli na úrovni ministrů vnitra přehlasováni. Kde už rozhodování premiérů bylo do počtu.

Takže konsensus nad budoucí podobou azylového systému je pro nás zásadní. I proto, že zajistí udržitelnost nového rámce. A ten musí být funkční a současně odolný proti zneužívání. Jeho pilířem bude plná kontrola nad vnějšími hranicemi Evropské unie.

Pokud jde o celou reformu azylového systému, ta se skládá ze sedmi návrhů. A Dublin byl jedním z nich. Zatím nebyl schválen ani jeden z těchto návrhů. Česká republika se jejich projednávání aktivně účastní a pečlivě uplatňuje svoje výhrady a požadavky. V tuto chvíli jednotlivé návrhy podle nás stále neřeší největší problémy stávajícího systému dostatečně efektivně. Klíčové je v první řadě odstranit motivaci pro nelegální migraci do Evropské unie a zamezit druhotné migraci mezi členskými státy v případě těch, kteří už na území Evropské unie jsou. Mimochodem, na území Evropy se nachází asi jeden a půl milionu ilegálních migrantů, kteří nedostali azyl. Podle zákonů jednotlivých členských zemí by měli vlastně Evropu opustit.

Proto není řešením ad hoc rozdělování migrantů, jak to nyní žádá Itálie. My si myslíme, že podobný přístup je kontraproduktivní, a proto jej nebudeme podporovat. Tuhle věci si ale musí dohodnout především země, do nichž migranti připlouvají. To jsou samozřejmě Řecko, Itálie, Malta a Španělsko, které projevují ochotu je přijmout, jako Německo. Ale samozřejmě to má také nějaký vývoj.

Za bulharského předsednictví, které skončilo koncem června, se zásadně pozice nezměnily. Myslím si, že je důležité, že od 1. 7. má předsednictví Rakousko. My jsme v červnu měli V4 v Budapešti, za účasti rakouského premiéra Sebastiana Kurze, a myslím si, že máme stejné názory. A nejen na migraci. Ale klíčové je, že ta reforma se bude schvalovat jednomyslně. Velkou nadějí pro vyjednávání je samozřejmě pozice rakouského kancléře, který by měl být zárukou toho, že chaotický přístup k řešení migrace z roku 2015 se nebude opakovat.

To jednání bylo velice náročné. Víceméně ve čtyři ráno jsme se dostali do pozice, kde byl zásadní rozpor. Bylo to tvrdé. Nám se podařilo obhájit tu pozici. Díky tomu Evropská rada potvrdila, že veškerá redistribuce migrantů může být jen na dobrovolném základu. To je myslím velmi důležité. A je to také definitivně ne kvótám, se kterými přišla Evropská komise v r. 2014. Které se samozřejmě ukázaly jako nesmyslné, protože rozdělovaly Evropu, jsou pro nás nepřijatelné a platí to, že o tom, koho do naší země přijmeme, budeme rozhodovat sami. To samozřejmě neznamená, že se nebudeme podílet na řešení migrace. To děláme dlouhodobě, ale důležité je, že my si sami určíme, jakým způsobem to budeme dělat podle našich možností.

To je velice důležitá záležitost. V rámci jednání Evropské rady, když došlo i k přerušení Rady a jednalo se mimo záznam individuálně a následně nakonec byl nelezen kompromis. Já jsem přesvědčen o tom, že řešení migrace Evropa nezvládla. Naproti tomu summit mezi prezidentem Trumpem a Putinem, kde bylo jasně z jejich strany řečeno, že chtějí usilovat o řešení v Sýrii, o mírové řešení, to má přímý vliv na nás. Protože tam čeká na pět milionů uprchlíků – v Turecku, Libanonu, Jordánsku. Způsob řešení migrace je mír v Sýrii, Marschalův plán pro Sýrii, kde evropské firmy mohou růst, mohou dodávat, mohou se podílet na rekonstrukci země a ty síly, které zemi opustily, se mohou vrátit.

My jsme ten proces nezvládli. Ten summit měl proběhnout hned po inauguraci pana prezidenta Trumpa. Iniciátorem podle mého názoru měla být Evropa, protože zkrátka problém v Sýrii bez Ruska a bez Spojených států nevyřešíme. My jsme ten prostor vyklidili a samozřejmě dnes je potřeba se k tomu vrátit. Myslím si, že výsledek jednání obou dvou prezidentů dává naději, že tento problém bude aktivně řešit. A je potřeba samozřejmě, aby se Evropa do tohoto procesu zapojila.

Pokud jde o další aspekty závěrů Evropské rady k migraci, závěry připouští možnost řízení kontrolovaných center pro migranty v členských státech. Ale to my nechceme. My říkáme, že chceme ta centra mimo Evropu, že je potřeba aplikovat model „Alice Islandu“(?), že musíme vyjednávat se Severní Afrikou individuálně. Ale ten základ je to, že ilegální migrace musí skončit. Musíme bojovat proti pašerákům, kteří vydělali podle Europolu za rok 2016 na migraci 5,7 mld. euro. Náš boj není účinný, Frontex musí změnit kompetenci, nejenom dostávat stovky milionů euro a hlásit, že teď je zase nová trasa z Maroka do Španělska. To je pro nás neakceptovatelné. My si myslíme, že je potřeba to řešit i modelem Turecka, i když to samozřejmě také není úplně ideální pozice. Ale díky za to, stálo nás to 3 miliardy euro. Teď Turecko chce další 3 miliardy euro. Dlouhodobě je to samozřejmě problém, ale je potřeba vyslat jasný signál, že není možné mít dva schengeny.

Jeden schengen na hranici polsko-slovensko-ukrajinské. Když naše firmy a instituce chtějí sestřičku nebo zaměstnance z Ukrajiny, tak čekají někdy i rok na pracovní povolení. A na druhé straně do Evropy přicházejí tisíce ilegálních migrantů bez papírů. Tenhle stav pro nás není z dlouhodobého hlediska udržitelný. My jsme samozřejmě od nástupu vlády 13. prosince 2017 aktivně propagovali naši pozici, vyjednávali jsme bilaterálně na všech schůzkách s premiéry jednotlivých evropských států. A myslím si, že to přineslo i výsledky.

Z hlediska toho, že v noci přišel dopis od italského premiéra, který mě zve na návštěvu Itálie. Já jsem už mezitím navrhl termín 30. 7., ale pan premiér nemá čas, takže budeme hledat jiný termín. A určitě budeme reagovat a deklarovat jasnou naši pozici. Myslím, že je to stejná pozice všech zemí V4, které i díky této Evropské radě získaly respekt v rámci vyjednávání Evropské rady.

V rámci Evropské rady jsme řešili obranu a bezpečnost. V závěrech nám Evropská rada potvrdila vůli prohlubovat spolupráci s NATO. Tu my dlouhodobě podporujeme a zdůrazňujeme, že unijní obranné aktivity nemají za cíl NATO nahrazovat. Samozřejmě mezitím byl i summit NATO, kterého se účastnil i pan prezident. Já jsem se účastnil druhý den s panem Hamáčkem, kde jsme vysvětlovali naši pozici. Já jsem konkrétně argumentoval, že není možné jenom sledovat parametr procent vůči HDP. Protože když si vezmeme naše výdaje 2013 až 2019, když to porovnáme, rozdíl je 0,14 %, ale v absolutních hodnotách je to 50 % za těch 6 let. A do roku 2024, kdy máme závazek 2 %, jak vystupovali ostatní premiéři, např. Francie, že to chtějí naplnit 2024, tak ten rozdíl je 150 % vůči roku 2013. Takže ten trend je dynamický a myslím, že i americký prezident to pochopil. I když samozřejmě argumentoval, že má také nárůst HDP. Ale samozřejmě to je těžká debata o tom, že americký prezident nás kritizuje na 2 %. Zároveň kritizuje deficit, takže volně přeloženo do normální řeči je, kupujte americké zbraně a budete mít víc procent na výdaje, na obranu a nižší deficit. Čemuž samozřejmě rozumím, pan prezident Trump je byznysmen, takže to chápu. I když reakce jiných zemí byla argumentačně také jiná.

Evropská rada se věnovala také hospodářským otázkám, především zdanění. V závěrech vyzvala k boji proti daňovým únikům a podvodům. Nám se podařilo do závěrů prosadit výzvu efektivního výběru DPH a urychlenému přijetí krátkého opatření k této oblasti. Je to ten věčný boj o reverse charge; 14. 6. 2018 to byly 4 roky, co jsem vystoupil jako ministr financí na půdě Ecofinu, kde jsem argumentoval, že úniky na DPH karuselového obchodu jsou v Evropě vyšší než celý rozpočet a že chceme mít ten pilot, jak mělo Rakousko. Takže čtyři roky za to bojujeme a snažíme se přesvědčit poslední země, jako Slovinsko a Francii. I když já jsem o tom mluvil i s prezidentem Macronem, tak snad na podzim by se to mohlo povést. Ale nechci ještě křičet, že se to povede, ale je to na dobré cestě.

Já jsem samozřejmě ten náš projekt propagoval na Evropské radě, vícero premiérů to podporuje. Takže uvidíme v říjnu na Ecofinu, jestli to dopadne nebo ne. Velkým tématem byla obchodní politika, samozřejmě diskuse o obchodní politice, složitost vztahů s USA. My si myslíme, že pozice, že USA uvalují cla, my jsme reagovali taky, stupňování této obchodní války není dobrý přístup, proto jsme prosazovali vyjednávání. Nakonec Evropská komise de facto nominovala na jednání pana Junckera, který bude jednat s prezidentem Trumpem ve Washingtonu, myslím, 27. července. Ta pozice je složitá. Je složitá. Musíme udělat maximum pro to, aby prezident Trump nezavedl cla na automobily, protože to by mělo podle expertů negativní dopad nejenom na HDP v Německu, ale i ve Francii a samozřejmě na nás, protože jak je všeobecně známo, v každém německém autě je jedna desetina výrobků z ČR.

Je potřeba vyjednávat. Pan prezident Trump je byznysmen, doufejme, že pan Juncker ho přesvědčí, že nebude mít housera, že to jeho vystoupení nebylo úplně, jak bych to řekl... Doufejme, že se mu to povede, budeme mu držet palce.

My škodovky nevyvážíme do USA, samozřejmě o to víc aktuálnější jsou různé debaty o tom, že po summitu Trump – Putin je potřeba možná znovu se vrátit a apelovat možná na nějaké politické gesto Ruska, znormalizovat vztahy a znovu začít dělat byznys, protože samozřejmě ty sankce asi neprospívají nikomu. Určitě každé restrikce ve světovém obchodu jsou negativní pro všechny. Evropská rada dále schválila závěry k podpoře inovací a digitální agendě, v návaznosti na květnový summit v Sofii. Závěry vyzývají k podpoře výzkumu a vývoje, zdůrazněme, na revoluční inovace. Mělo by dojít k usnadnění přístupu inovačních podniků k financování. V oblasti výzkumu a vývoje bohužel ČR doposud nedokázala postupně příležitosti financování plně využít. Takže my určitě se budeme snažit, aby z těchto fondů mohli čerpat i české firmy a výzkumníci.

Evropská rada dále vyzvala k dokončení jednotného digitálního trhu, to ČR samozřejmě podporuje.

Následně jsme debatovali víceletý finanční rámec. Evropská rada se poprvé zabývala příštím víceletým rámcem EU na roky 21 – 27. Proběhlo to velice krátce, de facto bez diskuse. My jsme už na V4 v Budapešti se Sebastianem Kurzem o tom mluvili. Ten návrh rozpočtu je nepřijatelný. Nepřijatelný je hlavně rozpočet těch evropských struktur, protože pokud po brexitu odchází 15 % obyvatelstva, Evropská komise navrhuje navýšení rozpočtu o 20 %, tak to považuji za neuvěřitelné a nepřijatelné a dokonce skandální, protože ten rozdíl je 25 miliard eur. 25 miliard eur nás má stát za to období to navýšení. Ten rozdíl. Takže to určitě v tomto směru s rakouským kancléřem máme stejný názor. Otázka je, jestli vůbec tato komise zvládne ten rozpočet. Čekají nás evropské volby příští rok. Tato komise je značně zpolitizovaná. Otázka je, jak to dopadne.

Ta naše pozice, i když v minulosti jsme měli údajně jenom jednou pozici, nevím tedy proč, ale my těch pozic máme samozřejmě vícero, a to je, že my si myslíme, že není potřeba navyšovat příspěvky jednotlivých členských států. ND, ten růst je tam 8 %. To by mělo stačit. A samozřejmě se nám nelíbí snižování rozpočtu koheze a zemědělství, že se tam zavádějí nové programy, které, občas máme pocit, že jsou šité na míru jiným státům. My v tomto směru ani nemáme zkušenosti s čerpáním těchto programů a zase se nám to nelíbí. Takže my máme ty priority, chceme prosazovat jasně naše zájmy. To vyjednávání samozřejmě bude velice složité a tvrdé.

Co je velice pro nás důležité, je to, abychom mohli sami rozhodovat, na co peníze vydáme. Protože my sami víme nejlépe, kde jsou peníze potřeba. Já jsem už v dubnu psal paní komisařce Cretu ohledně toho, že nečerpáme některé programy a že to chceme vlastně použít na jiné programy, kde máme převis, jako zdravotnictví a školství. Vyjednávala paní ministryně Dostálová. Nakonec Evropská komise nám dala na to souhlas. I to je trošku absurdní, že jsme v takové pozici, proto samozřejmě chceme prosadit, abychom měli to hlavní slovo, protože si myslím, že my hlavně potřebujeme peníze na investice, na dopravní infrastrukturu, tak jak se to povedlo Španělsku kdysi dávno. My tady máme obrovský deficit. Ten náš růst je tažen spotřebou a exportem. My potřebujeme hlavně růst, aby byl tažen investicemi.

Takže to bude tvrdá debata. Je otázka skutečně, jestli je možné dojednat ten rozpočet v tom ambiciózním termínu, to znamená do voleb do Evropského parlamentu na jaře.

Samozřejmě, většina států, jako my, tvrdí, že záleží na tom, zda bude dohoda na obsahu. Ale my určitě chceme mít, aby ten návrh byl spravedlivý, vyvážený. Některé ty návrhy, vůbec nerozumíme, jak k tomu ta komise došla, takže budeme tvrdě vyjednávat.

Na okraj Evropské rady se taky konalo zasedání eurosummitu v inkluzivním formátu, tedy i za účasti zemí mimo eurozónu. Tématem byl další rozvoj eurozóny. Pro nás je samozřejmě důležité, že se můžeme účastnit těch jednání. Ale určitě přijímání eura místo koruny není pro nás na pořadu dne. Víceméně ten eurosummit probíhal podobně jako migrace, to znamená, Itálie proti zbytku, hlavně severu, kdy sever říká, buďte rozpočtově odpovědní, snižte zadlužení, udělejte reformy a potom budeme solidární. Jih říká, nejdřív buďte solidární a potom to uděláme. Já jsem celkem rád, že se toho nemusíme zúčastňovat.

My určitě musíme počítat s tím, že ta konjunktura jednou skončí, nevíme, co se stane ve vztahu k USA. My samozřejmě, naše výroba automobilů je obrovská. Závislost naší ekonomiky je velká na automobilovém průmyslu. Takže může se stát z hlediska světového obchodu leccos. My musíme být připraveni. V tomto směru naše česká koruna je velice důležitá, pokud by došlo k nějaké krizi, doufejme, že nedojde, ale z tohoto pohledu si myslím, že je dobře, že nejsme v eurozóně.

Eurosummit se dohodl na přípravě cestovní mapy směrem k dokončení bankovní unie, především v systému pojištění vkladů. ČR v diskusi o dokončení bankovní unie klade důraz na snižování rizik a zachování našich pravomocí. Současně podporujeme, aby státy eurozóny důsledně pokračovaly ve strukturálních reformách a posilovaly udržitelnost svých veřejných financí, protože i když nejsme v eurozóně, tak samozřejmě, že ekonomika, výsledky členských států eurozóny jsou pro nás důležité, protože 90 % exportu směřuje do zemí našeho exportu, směřuje do zemí EU. Proto my jim říkáme, aby si brali příklad z našich veřejných rozpočtů a z našeho zadlužení, protože my ho stále snižujeme. I když samozřejmě nás někteří kritizují za ten deficit, ale tím, že to HDP roste, tak absolutně dluh se snižuje i při tom deficitu. Tam jsme mezi jedněmi z nejlepších v Evropě. Takže můžeme i členským státům eurozóny sloužit příkladem.

Posledním tématem, kterým se Evropská rada v červnu zabývala, byla aktuální situace ve vyjednávání o brexitu. Stále je zapotřebí dojednat určité aspekty výstupové dohody, zejména pak otázku irské hranice, která samozřejmě je v celém tom vyjednávání velice složitá a zatím žádné řešení nebylo nalezeno. Otázka je, jestli vůbec bude nalezeno. Ale my s napětím sledujeme to vyjednávání. Samozřejmě, že jsme účastni. Ale problém je, že tu výstupovou dohodu je potřeba nalézt do října, aby se stihl ratifikační proces dohody, jak na straně EU, tak v Británii.

Pokud jde o budoucí vztah, Británie minulý týden zveřejnila svou představu, takzvanou Bílou knihu budoucího uspořádání mezi EU a Británií. Teď samozřejmě v britské vládě je určité pnutí. Hlavní vyjednávač britský David Davis a ministr zahraničí Boris Johnson nesouhlasili s měkkým postojem premiérky Mayové a ten nesouhlas vyjádřili jejich rezignací. Takže my hlavně doufáme, že budeme mít v britské vládě i nadále stabilního partnera pro vyjednávání.

Samozřejmě, důležité je pro nás obchod a pobyt našich lidí, kteří pracují ve Velké Británii a mají skvělou pověst expertů, nemají pověst levné pracovní síly. To je, myslím si, že pro nás velice dobré.

Takže z našeho pohledu je stěžejní zhodnocení ve světle principů stanovených Evropskou radou, jako je zachování integrity vnitřního trhu, nedělitelnost čtyř svobod a autonomie rozhodovacího procesu EU.

První reflexe a posouzení návrhu Velké Británie na úrovni EU proběhne na Radě pro všeobecné záležitosti tento pátek za přítomnosti unijního vyjednavače, pana Michela Barniera. Tam budou formulovaná prvotní zhodnocení EU na britský návrh.

Takže tolik informace ohledně Evropské rady, která se konala 28. a 29. června.

Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Holomčík (Piráti): Sucho a těžba štěrkopísku na Uherskoostrožsku

8:35 Holomčík (Piráti): Sucho a těžba štěrkopísku na Uherskoostrožsku

Že se děje něco špatného s klimatem není třeba říkat. Nikomu (a to nejen u nás na jihu Moravy) asi n…