Děkuji za slovo. No pane poslanče, ten UNILES jste si mohl odpustit, dobře víte, že v tom nehraje vůbec žádnou roli. Já jsem se stal ministrem financí 29. ledna 2014. Poprvé v životě jsem vstoupil do budovy Ministerstva financí. Nechodil jsem tam dopředu jak pan Ferjenčík se koukat na svoji příští kancelář. (Úsměv u některých poslanců.) A od toho momentu, co jsem se stal členem vlády, nikdy jsme na rozdíl od vaší strany nic neprodali. Nic jsme neprivatizovali. Věděli jsme, ty termály a různé věci, co jste tam řešili. Tak já nechápu, proč mluvíte o UNILESu. Nikdy jsme nic nezprivatizovali. To je taky jeden ze znaků členství hnutí ANO ve vládě. Nikdy jsme nic neprodali. Ani teď nikdo nic neprodal. A mimochodem, já když jsem se na to zeptal pana ministra Tomana, tak mi řekl, že je to v jeho kompetenci, že to vlastně ani nemusel dát na vládu. Nakonec to tam dal pro informaci. Takže asi tak na začátek za mě. A teď vám tady přednesu, co tady mám napsané.

Takže znovu jenom zdůrazňuji, že veškerý majetek zůstává v majetku České republiky. Veškerý. Jedná se o systémové scelování pozemků obou státních podniků, které vychází z dlouhodobých jednání mezi ministerstvy zemědělství a obrany, která probíhala déle než rok. Takže já nerozumím tomu, proč proces, kdy stát dokáže zorganizovat vnitřní organizační operaci rychle a efektivně, je předmětem kritiky. Takže v žádném případě nemohu souhlasit s tím, že převod práva hospodaření probíhá netransparentně, utajeně či dokonce překotně.

Znovu opakuji, že se fakticky nejedná o žádnou majetkovou transakci. My s nikým nic neměníme ani nic neprodáváme a neprivatizujeme. Všechny dotčené lesy zůstaly nadále majetkem českého státu a dochází pouze k reorganizaci při jejich správě, optimalizaci této správy v rámci dvou státních podniků. Naopak tato směna přispěje k tomu, aby se odloučené lesní celky státu nerozprodávaly do soukromého vlastnictví.