Vážená paní předsedkyně,

já jsem skutečně reagoval na vaši interpelaci i odkazem na stanovisko Ministerstva zdravotnictví, které je v této věci nepochybně příslušné a které poskytlo obsáhlejší zdůvodnění, tedy určitě ne lakonické. Já se pokusím jenom velmi stručně shrnout. Ten systém paušální daně nese pro osoby samostatně výdělečně činné řadu výhod i v rámci systému veřejného zdravotního pojištění.

Podstatná je ale současně informovanost o specifických dopadech, jako je právě například povinnost odvádět minimální pojistné i v tom případě, kdy se jedná o souběh ze zaměstnání nebo v důchodech.

Ten systém veřejného zdravotního pojištění je postaven na odlišných principech, než je tomu v případě sociálního zabezpečení nebo třeba systému placení daně z příjmu, protože zdravotní péče, nebo mimo jiné, protože zdravotní péče je pro pojištěnce nároková bez ohledu na to, jak sám do toho systému přispívá.

Jako hlavní důvod zavedení paušálního režimu bylo prezentováno snížení administrativní zátěže pro osoby samostatně výdělečně činné. Tento vstřícný krok vůči OSVČ má zas určitý negativní dopad do příjmů systému veřejného pojištění, proto OSVČ v paušálním režimu pozbývá výhody, které má osoba samostatně výdělečně činná, v tom standardním režimu, tedy nemusí platit pojistné v minimální výši, pokud se stane zaměstnancem nebo poživatelem důchodu. A pokud OSVČ, to je v tom stanovisku Ministerstva zdravotnictví, v paušálním režimu, očekává, že bude důchodcem nebo zaměstnancem, má možnost z paušálního režimu vystoupit nějakým způsobem.

Já bych tady ještě poukázal na to, že ta právní úprava paušálního režimu byla připravována na Ministerstvu financí v době tvorby právní úpravy, kdy jste byla ministryní financí, to je jedna poznámka. A druhá poznámka, ve které mě určitě může doplnit pan ministr financí, bude-li to potřeba, podle stanoviska Ministerstva zdravotnictví, je ta stávající úprava vyhovující a odpovídá systému placení pojistného ve veřejném zdravotním pojištění.