Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, zaprvé chci deklarovat, že já nebudu součástí žádné dohody o tom, že se nebudeme vracet do minulosti, protože kdo nezná minulost, tak je velmi často nucen opakovat její chyby, a to já bych nechtěl, zejména pokud jde o otázky podpory obnovitelných zdrojů. Tahle vláda nebude opakovat chyby, které se tady staly v minulých letech. A poprosil bych prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance Kučeru, aby věnoval možná jeden dva večery a přečetl si, jak to bylo za Topolánkovy vlády, jak to bylo za Fischerovy vlády, jak se vypisovaly podpory obnovitelných zdrojů v té době z hlediska Energetického regulačního úřadu a co dělalo a nedělalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v těchto letech. Kritická léta byla 2007, 8, 9, 10. To byla kritická léta.

Nejprve došly důsledky a pak se ty důsledky řešily. Ani v jednom z těchto let nebyla ve vládě sociální demokracie. A naopak, my tady v opozici, i když jsme byli v opozici, tak jsme se snažili v době, kdy tady byla Fischerova vláda, urychlit schválení novely energetického zákona, které následně umožnilo snížit ty nepřiměřené podpory, které byly vypsány v době Topolánkovy vlády. Podařilo se je snížit. V čem byl ten problém? Vypsala se podpora v době Topolánkovy vlády, vypsal to Energetický regulační úřad, ale následně na trhu došlo k výraznému snížení cen solárních panelů. A bohužel, tomu snížení těch potřebných investic se nepřizpůsobila výše podpory, stát nebyl schopen zareagovat, tím pádem se zkrátila vlastně doba návratnosti dramatickým způsobem a už to neodpovídalo tomu, co je pro společnost únosné, a vznikly velké finanční nároky. Bohužel, ani ERÚ ani tehdy Topolánkova, následně vláda Jana Fischera nedokázaly včas zareagovat na změnu podmínek na trhu. To, co je další věc, je proč ty nároky nejsou notifikované Bruselem, proč ty staré věci nedokázala za tři roky Nečasova vláda notifikovat.