Konkrétně touto novelizací vláda reaguje na evropskou směrnici, která má zajistit vysokou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v EU. Návrh tak rozšiřuje působnost stávajícího zákona o kybernetické bezpečnosti na provozovatele základních služeb i správce a provozovatele informačních systémů základních služeb, kteří působí ve významných odvětvích infrastruktury, jako jsou energetika nebo doprava. Rozšíření se týká rovněž klíčových poskytovatelů digitálních služeb, jako jsou kupříkladu platformy pro elektronické obchodování a vyhledávače.

Pro nově zahrnuté skupiny budou platit povinnosti zákona o kybernetické bezpečnosti, které od nich vyžadují, aby přijaly odpovídající kroky eliminující bezpečnostní rizika a oznamovali případné kybernetické incidenty Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

Vláda se tématu ochrany kritických systémů před hackerskými útoky věnuje dlouhodobě. Od 1. ledna 2015 nabyl účinnosti zákon o kybernetické bezpečnosti. Následně, v únoru 2015, jsme schválili Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro roky 2015-2020 a naplňujeme její akční plán včetně pokroku v určování kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů (neboli systémů rizikových v případě útoku).