Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci,

já jsem byl v minulých dnech požádán, abych Poslanecké sněmovně předložil zprávu o používání tzv. zajišťovacího příkazu. Této žádosti jsem vyhověl. Včera ještě před zahájením schůze obdržela Poslanecká sněmovna, jak jsem byl informován, elektronickou formou, všichni členové a členky Poslanecké sněmovny informaci předsedy vlády k údajnému nadměrnému používání právního institutu zajišťovacího příkazu Finanční správou České republiky.

Dovolil bych si ve svém úvodním vystoupení odkázat na tuto zprávu, kterou jsem v písemné podobě včera poskytl poslancům a poslankyním, a dovolte mi, abych shrnul alespoň stručně hlavní body, které jsou v této zprávě obsaženy.

Za prvé, zajišťovací příkazy jako takové jsou nástroj, který Finanční správa v odůvodněných případech používá k dosažení větší efektivity výběru daní. Odůvodněný případ je takový, kde existuje na straně Finanční správy důvodné podezření, že konkrétní daňový subjekt nezaplatil na daních, co má. V takovém případě Finanční správa vydá zajišťovací příkaz, kterým stanoví konkrétnímu daňovému subjektu povinnost předčasně složit finanční výši předpokládané daně a stanoví také, kolik to má být. Stát tak bojuje proti šedé ekonomice, daňovým podvodům, proti okrádání daňových poplatníků.

Každému zajišťovacímu příkazu předchází odůvodnění, což by mělo vyloučit možnost, že by byl plošně uplatňován. Každý příkaz musí být v souladu s platnými zákony. Přesné znění příslušných paragrafů naleznete v písemné zprávě. Pokud Finanční správa pochybí a použije zajišťovací příkaz neoprávněně, může Nejvyšší správní soud rozhodnout o jejich zrušení. Za poslední čtyři roky k tomu Nejvyšší správní soud přistoupil podle mých informací celkem v sedmi případech.