Vážení a milí přátelé,
dovolte mi, aby senior pozdravil seniory. Jsem velice rád, že se opět setkáváme a vzpomínám si, že minule, když jsme diskutovali o postavení seniorů v České republice nebo v české společnosti, tehdy jsme mluvili především o valorizaci důchodů. Oběma nám bylo líto, že v minulém roce byla tato valorizace žalostných čtyřicet pět korun a jsem rád, že došlo k některým nápravným opatřením, ale chtěl bych se soustředit spíše na to, co bude v roce příštím. Víte, že existuje zákon, podle kterého valorizace starobních penzí má být třetinou růstu průměrné mzdy, a to odhlížím od inflace, která je u nás, zaplať Pán Bůh, nízká.
Protože průměrná mzda v minulém roce vzrostla o tisíc korun, pak s časovým zpožděním jednoho roku by měla být valorizace minimálně tři sta korun měsíčně. A když tak poslouchám vyjádření jednotlivých ministrů, jak se o to zasloužili, tak s úsměvem říkám, nezasloužili jste se o to. Zasloužil se o to zákon, a zasloužil se o to fakt, že konečně u nás průměrné mzdy začaly růst. A víte proč? No protože je nedostatek pracovních sil a zaměstnavatelé, ač neradi, musí zvyšovat mzdy.
Mimochodem minulý rok, jestli si na to vzpomínáte, jsme mluvili také o tom, že existují dvě skupiny názorů. První, ke které se přikláním i já, že valorizace by měla být stejnou částkou pro všechny. A druhý názor, který je ovšem menšinový, protože i ve vašem svazu jsou důchodci s vysokými důchody, pane Pernesi. No já vlastně jo, já mám důchod teď po všech valorizacích čtrnáct a půl tisíce, takže já patřím do té druhé skupiny, ale přesto jsem pro tu první. To znamená, aby to bylo stejnou částkou a nikoli procentní sazbou, protože ta jenom zvětšuje ty rozdíly mezi starodůchodci a novodůchodci.
Poslední poznámka, těším se, že při našem setkání budeme také diskutovat, ne jenom o penězích, ale o sociálním postavení důchodců. Víte, že podporuji sociální služby, kde jsou mimochodem neuvěřitelně nízké mzdy, čtrnáct patnáct tisíc hrubého, že podporuji výstavbu hospiců pro poslední dny a týdny našeho života, a že se kromě toho domnívám, že na rozdíl od tvrzení mladých ekonomů, podle nichž lidi nad padesát let téměř nepotřebujeme, já naproti tomu tvrdím, že právě lidé nad padesát let mají nastřádané životní zkušenosti, a pokud je zrovna nikdo nenutí běhat dálkový běh, kde uznávám, že ti mladí lidé by asi dopadli lépe, tak právě oni by měli být preferováni zaměstnavateli oproti lidem, kteří žádné zkušenosti nemají a někdy, jak mně zaměstnavatelé sami říkají, když absolvují školu, tak je ještě musí doučovat.
Takže vítejte na Pražském hradě a těším se na naše setkání.
Miloš Zeman, prezident republiky, Pražský hrad, 20. října 2016
Psali jsme:
Ing. Miloš Zeman
autor: PV
