Všichni chápeme Terezín jako varování. Varování před nenávistí - tehdy to byla rasová nenávist, která rozdělovala lidi na herrenvolk a untermenschen - ale zažili jsme i nenávist třídní a v současné době k nám od jihu přichází vlna nenávisti náboženské.

Největším spojencem nenávisti je podle mého názoru lhostejnost. Nikoliv hrstka aktivních kolaborantů, ale velká část lidí, která nevnímá, co se kolem nich děje, a probudí se až příliš pozdě.

Chtěl bych citovat výrok, který možná nikdy nebyl pronesen, možná je jen literární fikcí, ale dokonale tuto lhostejnost vystihuje:

"Když zavírali Židy, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl Žid. Když zavírali komunisty, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl komunista. Když zavírali sociální demokraty, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl sociální demokrat. Když zavírali katolíky, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl katolík. A když zavírali liberály, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl liberál. A když si přišli pro mě, nezbyl už nikdo, kdo by proti tomu protestoval."

Dovolte, abych vám připomněl, jako ilustraci pozdního probuzení, jednu scénu z filmu Michaila Romma Obyčejný fašismus. Tam jsou dva záběry, první asi z roku 1942, na hajlující obecenstvo při Goebbelsově projevu, a druhý z roku 1944, kdy patrně totéž nebo podobné obecenstvo zamračeně mlčí a komentátor ústy