Vážený pane hejtmane, vážený pane majiteli, dámy a pánové,

vy sedíte, já sedím. To je rovnoprávnost, ale já sedím proto, protože mě bolí nohy a chodím s hůlkou.

Přeji vám, aby vás nebolely nohy a neměli jste hůlku. Nicméně v sedě si člověk lépe povídá. Nechci mluvit dlouho, protože smyslem našeho setkání jsou vaše názory, vaše otázky a nikoli moje dlouhé projevy. Nejsem Fidel Castro, který jednou mluvil šest hodin a všichni posluchači mu usnuli.