Ale to se nepodaří, pokud mezi ně a politické elity budeme stavět betonové zátarasy. Což se nyní děje kvůli hrozbě terorismu. Významné budovy obklopujeme betonovými ploty, aby byly chráněny. Jenže tím stavíme bariéry i pro občany. Ti si za chvíli nebudou moci svobodně prohlédnout jak evropské památky, tak stejně neuvidí sídla svých vlád, prezidentů a podobně. Bude to tak, jako když ve středověku byly hrady nahoře - aby k nim nemohli nájezdníci - ale ani poddaní. Ještě nám schází padací mosty.
A jak vysvětlíme občanům, že chráníme politiky, ale je necháváme napospas na nechráněných ulicích?
Děláme to prostě špatně. Namísto plotů vně Evropy, abychom zachovali a chránili její svébytnost, spolupracující státy a svobodně cestující evropské obyvatele, budujeme desítky uzavřených prostor, kde budou politikové jako v mauzoleu, a občané venku zanechaní napospas terorismu... Se kterým si nevíme rady. A kolem všudypřítomný strach. Ani moc nepřeháním, když to přirovnám typově ke strachu kdysi za okupace - z toho, co přijde zítra. Co vypukne. A kde.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV