Jak se na to dívat, jakou rozumovou optiku použít na zvolení 20 letých (pro mne dětí) do Parlamentu? Pokud se podaří oprostit, od zvednutých emocí, zaběhnutých společenských zvyklostí, je tu řada osobnostních a odborných pohledů na děti v rolích poslanců. Reakce na děti v parlamentu jsou ve společnosti většinově brány, jako odhození generační zkušenosti, lidské vyzrálosti a dlouholeté životní cesty, za skutečným poznáním hodnot a reality života.

Co znamenají dospělé děti v Českém Parlamentu, žijící dosud z kapesného rodičů?

Pro mnohé je to výsměch a degradace volené funkce poslance a celého smyslu odpovědné zastupitelské demokracie. Místo zkušených lidí, kteří mají lidově nažito a odvychováno, pracovně i společensky v hlavě srovnáno, budou naše zájmy hájit děti. Ve 20 letech je velmi obtížné sehnat místo pro odbornou nezkušenost, nízký věk a tím nezralost. Ve výběrových řízeních firem a státních institucí jsou nutné kvalifikační předpoklady, včetně nutných zkušeností a dosavadních výsledků práce a věkové hranice, jako záruky zralosti jedince.

Jaké má výsledky své životní práce 20 letý poslanec?  Žádné! Žádné pracovní zkušenosti, žádné politické zkušenosti a celý ideově politický profil je dovršen velkým nic! A co na to Češi?

Tu otázku si mohou pokládat u stejnojmenného pořadu ze sedačky v obýváku.