Pokračujme však v obsahu projevu Václava Havla. Charakterizoval tehdejší poměry jako společnost dvou tváří, nedůvěryhodní lidé v politice, absence odpovědné státní správy a zákona o státní službě, atmosféra že se více vyplácí lhát a krást než poctivě pracovat, pochopíte kořeny kdejakých jevů, které dnes média, trochu se ztrátou paměti, skloňují. A právě v té době došlo k aktu, který lze nazvat „jednou z loupeží století“ ve firmě OKD, a.s.  Ne později!
Když si k tomu přečtete slova Jana Juchelky, který byl v letech 2002 až 2005 předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku pochopíte kdo umožnil všechny následující majetkové transakce ve firmě OKD: „Nevím, kdo to tehdy vymyslel, ale základní jmění OKD nebylo v roce 1997 sníženo plošně, ale jen na úkor fondu, tedy státu, který tak ztratil v OKD většinu“. Stejně se vyjádřil náměstek a později uznávaný ministr financí Eduard Janota.

A když si dále dohledáte, že Roman Češka, tehdy ředitel Fondu národního majetku, jakmile zjistil, že jakási firma Eurobrokers (pro pana Prose) vykupuje akcie OKD od obcí, najal  firmu Patria Finance Zdeňka Bakaly, aby přemluvila zástupce obcí k prodeji akcií státu, můžete příběh uzavřít. Tehdejší tisk tento krok zhodnotil lakonicky: „udělali pytláka hajným“.

Možná by toto hodnocení stačilo k pochopení, kdo a kdy vymyslel a uvedl do pohybu proces nepoctivé ale bohužel též, zdá se, nezvratné privatizace společnosti OKD.