Zástupce hnutí STAN byl omluven na celé jednání. Zástupce ODS odešel po projednání prvního bodu ze sedmi. Předseda dozorčí rady a náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib odešel vzápětí poté a předal řízení schůze. Z koalice do konce jednání zůstali jen 4 z 15 členů. Jednáno dozorčí rady mohlo být dokončeno jen díky účasti opozice a zástupců z řad zaměstnanců. Co se děje v Dopravním podniku a zda je dobře nakládáno s penězi Pražanů zjevně koalici nezajímá.
K Metru D se vedla téměř dvouhodinová diskuze, které se zúčastnili zástupci IDS, Metroprojektu, všech dotčených advokátních kanceláří. Ptal jsem se na mnohé. Spousta otázek padla i od Adama Scheinherra. Navrhl jsem například, aby se zrušilo vyloučení nejlevnějšího účastníka a dovolilo se mu výtky v nabídce ještě vysvětlit. Zaměstnanci a přítomni členové výběrové komise to brali velmi úkorně a diskuze emocemi jen hýřila. Ale snad každý musel nakonec pochopit, že se bavíme o miliardách z kapes daňových poplatníků, které by se mohly zbytečně vynaložit navíc a že taková diskuse má své opodstatnění.
Otázek je přitom spousta. Jen já jsem se ptal, jestli se Dopravní podnik vypořádal s riziky porušení zásad evropské unie 3E, že by vyloučení nejlevnější účastníka bez dostatečného dotazování mohlo ohrozit financování Evropské investiční banky (EIB) a jestli je pravdou, že EIB už pozastavila financování Metra D kvůli tomu, co se nyní děje s tendrem 2. etapy? Proč byla cena zakázky proti původnímu odhadu (24,6 miliardy Kč) překročena o více než 20 %? Jak je možné, že DPP vyloučilo prvního uchazeče pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu, když ta byla výrazně vyšší než DPP stanovený odhad (o 3,1 mld.)? Proč se vedení DPP při svém rozhodování neřídilo závěry posudku (Metroprojektu), který vyhodnotil nejnižší nabídku a zpracovaný harmonogram jako způsobilý k dosažení požadovaného cíle?
V posudku je navíc uvedeno, že vyloučení nejlevnější nabídky bez možnosti vysvětlení, může vézt ke krácení dotací pro porušení zásady hospodárnosti. Proč DPP přistupuje ke každému uchazeči jinak? Jednoho uchazeče se doptává opakovaně, dokud nedostane správné odpovědi (Subterra v I. soutěži) a dalšího jen jednou (2. soutěž – nejlevnější uchazeč). Proč se DPP také zde neptal opakovaně a na místo toho vytvářel několik měsíců posudky k vyloučení, které navíc stály další peníze? Je obvyklé, aby člen hodnotící komise ve firmě, kde pracuje, zpracovával doporučující posudek pro tutéž hodnotící komisi, ve které zasedá? V jakých dalších hodnotících komisích toto nastalo v poslední době? A je obvyklé, aby se jiné firmě na posudek žádala koordinace s jiným posudkem?
Na většinu mých otázek jsem přitom nedostal uspokojující odpověď a tak jsem navrhl zmíněné usnesení, aby dopravní podnik ještě dal šanci levnějšímu uchazeči vysvětlit nejasnosti v nabídce. Tento navrh však nebyl koaliční SPOLU, STAN a Piráty schválen. Ti tak nechávají největší veřejnou stavbu nadále zahalenou stínem pochybností, kde je klidně možné, že se vypaří navíc mnoho miliard korun Pražanů zcela zbytečně.
Ing. Ondřej Prokop
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
