Pros (ČSSD): Budeme platit bankám za naše úspory?

19.04.2016 11:53

Vývoj na finančních trzích otevřel diskusi, zda banky mají platit střadatelům za to, že si u nich uložily peníze, nebo překvapivě naopak – jestli občané mají platit bankám, když jejich úspory spí na účtech bankovních domů?

Pros (ČSSD): Budeme platit bankám za naše úspory?
Foto: cssd.cz
Popisek: Martin Pros, dosavadní náměstek ministra financí, odvolaný Andrejem Babišem 20. května 2015.
reklama

Poslední trendy generují otázky, na které nemáme připraveny odpovědi. Mám kromě nemalých bankovních poplatků ještě navíc platit za to, že moje peníze jsou mrtvé a nepřináší mi žádný výnos? Proč bych měl nést náklady bank? Není proto lepší si peníze nechat v hotovosti doma? Pokud se zavedou záporné sazby, může to donutit každého z nás, abychom bankám platily další poplatky, že si vzaly naše úspory, i když s nimi nic nedělají.

Každopádně je dobře, že se záporné sazby vezou na vlně zájmu centrálních bank. Nemusíme chodit daleko. Evropská centrální banka se odhodlala srazit svoji depozitní sazbu do křivek pod nulou a snížila ji na mínus 0,4 %. Strategické uvažování lídrů měnové politiky ale nemá vliv na chování většiny členů rady naší centrální banky. Česká národní banka drží hlavní sazbu na technické nule a jako formu nestandardní měnové politiky si vybrala devizové intervence. Od listopadu 2013 a pod palbou názorů odborné veřejnosti centrální banka stále urputně intervenuje proti koruně s cílem zejména zvýšit inflaci, jelikož poměrně výrazně podstřeluje svůj inflační cíl. Nabízí se otázka, zda není vhodné, aby ČNB rovněž nesnížila svoji hlavní sazbu do záporu, aby se nezvětšoval úrokový diferenciál mezi Českou republikou a eurozónou.

Co vlastně brání zavedení mínusových sazeb? Zdánlivě je to nemyslitelné, ale když se nad tím zamyslíme, z technického či právního pohledu není žádný problém zavést negativní repo sazbu. Klíčová sazba slouží k tomu, že centrální banka si díky ní stahuje přebytečnou likviditu z trhu – jinými slovy si komerční banky na dva týdny bezpečně ukládají peníze, které nepotřebují, u ČNB. Platí, že čím nižší je sazba, tím nižší je motivace ukládat si likviditu u centrální banky a tím větší motivace úvěrovat reálnou ekonomiku. Logicky by se zdálo, že centrální banka odrazuje komerční banky, aby si u ní ukládaly, když za úložky nic nedostanou. Jenže když výnosy státních dluhopisů jsou u většiny splatností záporné, musí stále existovat vysoká motivace bank ukládat si likviditu u centrální banky. Přesněji se jedná o likviditu, kterou banky nejsou schopné rozpůjčovat na trhu samy a peněžních prostředků leží v bankách opravdu nepřeberné množství. Jedním z důvodů, proč banky nepouští likviditu na trh, je skutečnost, že existuje malý počet projektů, které jsou zajímavé na profinancování, ale to bude spíše platit z pohledu bank. Většinou jim v tom brání konzervativní přístup při hodnocení jednotlivých projektů, a proto úvěry nejsou poskytovány.

Při zavedení jakékoliv sazby musí centrální banka pečlivě zvažovat jednotlivá pro a proti. Zavedení mínusové repo sazby by sice negativně dopadlo na nás – občany, kteří máme mrtvé úspory v bankách – ale na druhou stranu by mohlo nastartovat naše banky, aby začaly přemýšlet jinak a odhodlaly se pumpovat likviditu do reálné ekonomiky. Jak platí v investičním bankovnictví staré pravidlo – „na konci dne" by to pomohlo úplně všem. Zvýšený objem peněžních prostředků v reálné ekonomice by pomohl ke zvýšení spotřeby občanů a pozitivně by se také odrazil na rostoucích investicích jednak podnikatelů a firem, tak běžných střadatelů, kteří by mohli začít vyhledávat jiné produkty, než jsou standardní úložky na účtech bank.

Ve vztahu k právní problematice, na repo sazbu jsou sice navázány některé zákonné sankce, ale tyto sankce jsou definovány jako repo sazba plus dostatečně vysoká marže. Při snížení repo sazby do mírného záporu by sankční sazba zůstala i nadále kladná. V nejhorším případě (při velkém snížení repo sazby do záporu, což je pouze teoretická možnost) by sankční sazba mohla klesnout na nulu. Sankční sazba by nikdy nemohla být záporná, jinak by se nejednalo o sankci. Není tedy důvod se minimálně bránit diskusi o zavedení záporných sazeb.

Navíc existují také kladné stránky ponoření se do mínusových vod úrokových sazeb. Pozitivní je, že když už máme zase něco bankám platit, aniž víme přesně za co, měli bychom se aspoň zamyslet, zda mechanické posílání výplaty na účet je cestou, jak si uspořit peníze. Rozhodně není. Je lepší investovat úspory do jiných produktů, kdy některé z finančních nástrojů samozřejmě opět mohou poskytovat peněžní ústavy. Můžeme svoje peněžní prostředky proto přesunout jinam. Mínusové sazby by dále mohly vést k tomu, že dojde ke snížení hypotéčních úvěrů, které banky poskytují občanům. To je také pozitivní zpráva.

Záporná sazba ale může především posloužit samotné centrální bance. Když už ČNB intervenuje proti koruně, a navíc oznámila „poctivě" intervenovat až do poloviny roku 2017, zavedením záporných sazeb by aspoň snížila tlak spekulantů, kteří útočí na posílení koruny. Finanční dravci totiž nakupují koruny, a aby se jim alespoň trochu zhodnocovaly, kupují státní dluhopisy, kterým proto klesají výnosy. Zavedením záporných sazeb by se rovněž snížila výnosnost českých aktiv, čímž by se snížila motivace spekulovat ve prospěch koruny. Centrální banka by nemusela tolik intervenovat proti koruně a snížilo by to budoucí ztráty ČNB po posílení koruny, které s velkou pravděpodobností budou následovat. Rovněž by negativní sazba mohla pomoci k hladšímu exitu z devizových intervencí, který centrální banka při jejich zavedení důkladně nevyhodnotila, jak je nyní zcela zřejmé. V konečné fázi jsou negativní sazby výhodou také pro každou zadluženou vládu, která si bude půjčovat za minimálně možné sazby. Nakonec i když centrální banka zavede záporné sazby, nemusí se to hned zrcadlit na trhu, kdy je komerční banky nemusí přenášet na své klienty, takže své sazby ponechají na nule. Jak ukazují studie, zavedení záporných sazeb centrální bankou nevedlo zpravidla k tomu, aby ke stejnému kroku přistoupily komerční banky a přenesly svoje ztráty na střadatele. Ostatně těžko by se to bankám vysvětlovalo, za co mají vlastně klienti platit. Proto si myslím, že zavedení negativních sazeb dává alespoň krátkodobě smysl.

Martin Pros
bývalý náměstek ministra financí s odpovědností za finanční trhy

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Piráti: První várka štítů míří do plzeňského Čtyřlístku

22:41 Piráti: První várka štítů míří do plzeňského Čtyřlístku

V úterý 31.3. spustili plzeňští Piráti výrobu ochranných šítů na 3D tiskárně a připojili se tak k in…