Poslední trendy generují otázky, na které nemáme připraveny odpovědi. Mám kromě nemalých bankovních poplatků ještě navíc platit za to, že moje peníze jsou mrtvé a nepřináší mi žádný výnos? Proč bych měl nést náklady bank? Není proto lepší si peníze nechat v hotovosti doma? Pokud se zavedou záporné sazby, může to donutit každého z nás, abychom bankám platily další poplatky, že si vzaly naše úspory, i když s nimi nic nedělají.

Každopádně je dobře, že se záporné sazby vezou na vlně zájmu centrálních bank. Nemusíme chodit daleko. Evropská centrální banka se odhodlala srazit svoji depozitní sazbu do křivek pod nulou a snížila ji na mínus 0,4 %. Strategické uvažování lídrů měnové politiky ale nemá vliv na chování většiny členů rady naší centrální banky. Česká národní banka drží hlavní sazbu na technické nule a jako formu nestandardní měnové politiky si vybrala devizové intervence. Od listopadu 2013 a pod palbou názorů odborné veřejnosti centrální banka stále urputně intervenuje proti koruně s cílem zejména zvýšit inflaci, jelikož poměrně výrazně podstřeluje svůj inflační cíl. Nabízí se otázka, zda není vhodné, aby ČNB rovněž nesnížila svoji hlavní sazbu do záporu, aby se nezvětšoval úrokový diferenciál mezi Českou republikou a eurozónou.

Co vlastně brání zavedení mínusových sazeb? Zdánlivě je to nemyslitelné, ale když se nad tím zamyslíme, z technického či právního pohledu není žádný problém zavést negativní repo sazbu. Klíčová sazba slouží k tomu, že centrální banka si díky ní stahuje přebytečnou likviditu z trhu – jinými slovy si komerční banky na dva týdny bezpečně ukládají peníze, které nepotřebují, u ČNB. Platí, že čím nižší je sazba, tím nižší je motivace ukládat si likviditu u centrální banky a tím větší motivace úvěrovat reálnou ekonomiku. Logicky by se zdálo, že centrální banka odrazuje komerční banky, aby si u ní ukládaly, když za úložky nic nedostanou. Jenže když výnosy státních dluhopisů jsou u většiny splatností záporné, musí stále existovat vysoká motivace bank ukládat si likviditu u centrální banky. Přesněji se jedná o likviditu, kterou banky nejsou schopné rozpůjčovat na trhu samy a peněžních prostředků leží v bankách opravdu nepřeberné množství. Jedním z důvodů, proč banky nepouští likviditu na trh, je skutečnost, že existuje malý počet projektů, které jsou zajímavé na profinancování, ale to bude spíše platit z pohledu bank. Většinou jim v tom brání konzervativní přístup při hodnocení jednotlivých projektů, a proto úvěry nejsou poskytovány.