Nejde vyjmenovat všechny, jedno však víme, že národy zemí českých a moravských bránili Českého lva a byli na stráži. Bránili jej slovem, pokorou a trpělivosti při obhajobě státní suverenity, nezávislosti a nedotknutelnosti. Snažili se slovem a vysvětlováním při obhajobě národních tradic, kultury hájit dětství, odkazy a práva, které se předávali z generace na generaci jako nejcennější, nejsvětější poklady naší vlasti na práva sebeurčení národů Čechů, Moravanů a Slezanů.

A když potom přes všechny tyto privilegia byly naše národy zrádnou šlechtou odmítnuty, když nebyly vyslyšeny, pak se semkly v jednu hradbu, v jednu sílu, jejichž energie je jako nekonečný vesmír, jako sluneční bouře, tak bránili hranice své země proti nevoli, proti bouřím přicházející z jiných končin, proti úkladům a snahám porušit naše hranice Zemí Českých a Moravských, pokořit a ponížit naše národy, vzít jim práva na sebeurčení, vzít jim jejich rodnou zem, vlast.

A kam spějeme my dnes, kam spěje Evropa, a co Maďarsko, Itálie, která se dostává do nevole evropských mocipánů, a všech těch co jim přizvukují, poklonkují a co národní hrdost, lásku k rodné zemi a její obranu a ochranu státních hranic kritizují, označují za projevy nedemokratického a nelidského přístupu před imigrantama, kteří přišli Evropu dobýt, zničit, nastolit své práva muslimsko – islámské ideologie, včetně hrůzostrašného práva Šaría, zničit naší kulturu, naše tradice, naší víru.