Začnu trochou historie. Až do roku 1996 nepovažovala EU Romy za překážku regionální stability v Evropě. V roce 1997 se ale situace změnila, a začal prudce stoupat tlak, ohledně tohoto problému, ze strany EU a Rady Evropy na ČR, přímo úměrně s migračním pohybem českých Romů směrem na západ. I po vstupu ČR se ozývala kritika ze strany EU, že v ČR nejsou dostatečně hájena práva menšin (Romů). Komisař Rady Evropy (RE) pro lidská práva Nils Muižnieks loni vyzval Prahu k většímu úsilí o zlepšení postavení Romů.

Jak ale řeší otázku Romů některé evropské země? Rumunští a bulharští Romové byli v loňském roce vyhošťováni z Francie, jejich tábory byly likvidovány buldozery. Francouzský ministr vnitra veřejně odůvodňoval postup vlády tak, že životní styl Romů je v rozporu s francouzským způsobem života. Der Spiegel napsal, že v německé společnosti panuje názor, že „Snědí Romové zpívají a kradou, své děti neobouvají a rádi žijí ve špíně." Vedle častých urážek musí Romové vydržet i fyzické útoky. Podle politologa Markuse Enda je protiromský rasismus v Německu "na denním pořádku". V Itálii se vláda pokouší Romy nastěhovat do komplexů postavených z bytových kontejnerů. Příkladem je Salone u okružní římské dálnice. "Je to bohem zapomenuté místo, vede k němu jen úzká cesta," a do centra metropole to trvá tři až čtyři hodiny. Loni v létě místopředseda městské rady severoitalského Janova prohlásil, že medúzy jsou jako Romové. "Neužitečné a vždy otravné," řekl.