Na českém internetu kardinál Vlk nenese dopis, ale spílání oponentům (viz jeho článek Kdo to vypráví pohádky). Tvrdí, že jeho odpůrci v případě církevních restitucí lžou, a že lžou přímo drze. Byl jsem mezi jmenovanými, a tak se cítím povinen reagovat.

Tak za prvé, nevím nic o tom, že by někdo z církevníků vyvrátil aspoň jediný z mých argumentů, týkajících se restitucí, a věřte mi, že tuto kauzu sleduji pečlivě a bedlivě od samého počátku. Kdo chce, může si celou mou polemiku s církevními zástupci projít na Parlamentních listech. Týkala se několika lidí, včetně kardinála Duky.

Za druhé, to, co cituje kardinál Vlk, je pouze důkazem toho, že český Ústavní soud přestal rozlišovat veřejnoprávní majetek a majetek státu. Já stále tvrdím, že je rozdíl mezi státním a veřejnoprávním majetkem a že zákony mezi těmito dvěma kategoriemi vždycky rozlišovaly. Ať si přemýšlivý čtenář najde vysvětlení sám, proč naši současní soudci toto rozlišení neznají a proč jim uniká rozdíl. Připomínám v této souvislosti, že podle Ústavy České republiky je zdrojem veškeré státní moci LID, nikdo jiný. A podotýkám, že církevní restituce byly proti vůli drtivé většiny občanů protlačeny silou jednoho hlasu-  dokonce hlasu pravomocně odsouzeného poslance.