Jaké je to být na vozíku nebo celkově mít pohybové omezení? To nikdy nedokáže zdravý člověk úplně pochopit, protože opravdové zkušenosti nemá šanci získat. Jsem ale vděčná, že jsem dříve mohla poznat svět lidí se zdravotním handicapem blíž a víc se dozvědět o tom, jakým výzvám v životě čelí a jaká podoba podpory jim nejvíc pomáhá.

Tenkrát jsme jezdili s manželem jako dobrovolníci s občanským sdružením Festina lente s lidmi na vozíku například na různé výlety a za dobrodružstvím. Byla to pro mě obrovská škola, otevírání nových pohledů na život a narušování toho, co by jinak člověk vnímal jako samozřejmé.

Dnes už vzhledem k náročnosti práce v Poslanecké sněmovně bohužel na aktivní dobrovolničení prostor nemám. Na druhou stranu mám radost, že z pozice političky mohu pomáhat jinak: prosazovat systémovou podporu nejen lidem, kteří musí v životě překonávat různé bariéry, ale také těm, kteří jim poskytují péči.