Základem ideálu sociálně spravedlivější společnosti zůstává předání výrobních prostředků do vlastnictví volně sdružených výrobců a tím do společenského vlastnictví lidu, který se osvobodí z vykořisťování svými pány. Právě to má představovat základní krok k širšímu pojetí lidské svobody, vysvětluje americký lingvista Noam Chomsky. Slovy husitského hnutí: Nebude pánů, ani otroků! Nebude berní, ani úroků!

Leninistická (sociálnědemokratická) inteligence má však jiný program. Hodí se na ni Marxův popis „spiklenců“ , kteří „brání rozvinutí revolučního procesu“ a znetvořují ho kvůli svému cíli vládnout.

„Proto mají nejhlubší pohrdání pro teoretičtější osvětu dělníků o jejich třídních zájmech,“ které zahrnují svržení rudé byrokracie a vytoření mechanismů demokratické kontroly nad výrobou a společenským životem. (…) Před uchopením státní moci převzali bolševici mnohé z rétoriky lidí, kteří se angažovali v revolučním boji zdola, ale jejich skutečná oddanost patřila něčemu zcela jinému.

Nyní v americkém protektorátě zvaném Evropská unie a její zbídačené kolonii ČR jde evidentně o to udržet bouřící se obyvatelstvo pod kontrolou a tedy sociáldemokratizovat ty zbytky komunistů či spíše libertariánských socialistů, které zatím nepřešly do tábora „manažerismu“, kde jde o podřízení dělníků jediné autoritě. V. I. Lenin i Robert McNamara se totiž nakonec shodovali v tom hlavním, že „ klíčové rozhodování musí zůstat na vrcholu“.