Tankový pás vzali občané Liberce za svůj. Nepotřebují politiky k tomu, aby tu zapálili svíčku, když sami cítí potřebu vyjádřit svou spoluúčast, jako to učinili třeba po zmasakrování redakce francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo teroristy. Občas se ve výklenku u pásu objeví dokonce krátký anonymní text s nějakou fotografií, něčí soukromý vzkaz lidem, co jdou kolem. Pomník se stal symbolem všech smutků, ale současně také vzdoru.

Autorem stylizovaného tankového pásu s otiskem devíti jmen obětí srpnového vpádu okupačních vojsk do Liberce v roce 1968 je akademický sochař Jiří Gdovín. Žije v Liberci od roku 1977 a patří k nejvýznamnějším umělcům, se kterými jsem měla ve své funkci čest se potkat. S historickou radnicí jej nespojuje jen zmíněný pomník. Jiří Gdovín zanechal v budově nebo její těsné blízkosti své další stopy.

Například - na radniční věž byla 28. října 1991 instalována jeho plastika lva. Dokončil také tzv. pantheon, závěrečný kámen historické budovy radnice. V roce 1998 restauroval meteorologickou budku. Dalším je Ohnivý zvon, který zdobí vstupní prostor radnice. Následovala busta snad nejslavnějšího libereckého rodáka, krále komiků Vlasty Buriana, která byla v prostorách radnice odhalena v roce 2010.