Již několikrát jsem se ale při psaní podobných článků setkal s tím, že se část čtenářů vyjadřovala právě naopak a bylo vidět, že tím vlastenectvím neoplývají, ba co více někteří se dokonce za to, že jsou Češi, stydí. Když přemýšlím nad tím, čím to asi může být, tak mě napadají vždy stále stejná vysvětlení. Z velké části je to tím, že některá naše politická reprezentace, která tuto zemi politicko-ekonomicky řídí se v jistých událostech a činech nechová tak, jak by měla.

Pokud lidé vidí, že politici neobhajují zájmy České republiky a stále více inklinují spíše k Bruselu a USA ani se jim popravdě nedivím. V některých souvislostech je to už takové řiťolezení, že je mi z toho až zle, ale právě proto, že se to stále častěji děje, není možné se tím nechat otrávit. Hájit zájmy České republiky by mělo být pro všechny z nás na prvním místě. Nenechme se ovlivňovat propagandou Bruselu a USA, které je plno ve všech médiích a udělejme si vždy ke každé souvislosti svůj vlastní názor.

Je mi jasné, že budu některými čtenáři označen rusofilem nebo Putinovým agentem, jelikož tak jsou označováni všichni, kteří kritizují prozápadní propagandu, ale měli bychom si uvědomit, že stejně tak, jak v některých souvislostech potřebuje naše republika Evropskou unii a některé rozumné prozápadní činnosti, jako je např. případná společná obrana, vzájemný obchod nebo svobodné cestování, úplně stejně potřebuje to samé od Ruska, se kterým bychom měli spolupracovat hlavně v obraně proti radikálnímu islámu a v nákupu některých energií (plyn, ropa), bez kterých se neobejdeme. Nemá cenu se k východu stavět zády a provokovat ho, jen proto, že západ potřebuje prodávat zbraně. To by byla cesta do pekel.