Je zarážející, že výroky tureckého prezidenta Erdogana, ve kterých propaguje islámský nacionalismus a „Nové Turecko“ obdobné Osmanské říši, prochází bez větších reakcí světových politiků. Důvod je zcela zřejmý, nikdo si nedovolí rozhněvat mocného Erdogana.

V současném Turecku zcela neomezeně vládne prezident Erdogan, který je po zrušení funkce premiéra zcela oprávněn současně sestavovat vládu podle libosti, vydávat dekrety a stanovovat rozpočet. U moci je už 16 let. Je též šéfem islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která ve volbách v minulém roce zcela přesvědčivě vyhrála se ziskem 42,4%.

Členem NATO je Turecko od roku 1952 a jeho role v tomto vojenském uskupení je chápána ze strany USA spíše strategicky, blízko Sýrie, Rusku. Tento samý pohled je shodný v rámci začlenění Turecka do Evropské unie. Jednání o vstupu Turecka do EU začaly oficiálně v roce 2005 a z celkem 35 přístupových kapitol jich bylo zatím otevřeno 13 a uzavřena pouze jediná. I přes to je pro EU Turecko zásadním partnerem, a to převážně v migrační krizi, za což průběžně inkasuje nemalé peníze.

Prezident Erdogan stále více cílí svými projevy na samostatné Turky, propaguje islámský nacionalismus a vzývá „Nové Turecko“, které by mělo navázat na Osmanskou říši. To se mu viditelně daří. Mnoho Turků si myslí, že Erdoganovi se to podaří. Svou ideu vzkříšení osmanské říše vybalil nejvyšší Turek dle portálu Tiscali.cz v projevu na shromáždění Islámské strany spravedlnosti a rozvoje, které šéfuje. "Pro nás začíná hranice izmirské provincie (tedy Turecka) u Vídně, Jaderského moře, ve východním Turkestánu, v čínské oblasti Sin-ťiang a na severu Černého moře," řekl na mítinku k březnovým místním volbám ve východní části země ve městě Smyrna (turecky Izmir).