Další pokus o nastolení demokracie probíhal ve Starém Římě od 4. století před naším letopočtem, kdy systém obsahující monarchistický prvek (dva konzulové) a aristokratickou institucí (senát) byl zkombinován s veřejnými shromážděními. Později však tyto demokratické prvky vymizely, neboť autokratičtí panovníci, jako Cézar a Augustus (Octavius), si začali přisvojovat veškeré pravomoci státu.

Teprve ve 12. až 14. století byla zavedena důležitá součást mnohých současných forem demokracie a to volený parlament. Jejich pravomoc však byla velmi omezená, jelikož byly zavedeny v monarchistických státech. Nicméně poskytovaly inspiraci myslitelům a filozofům a vznikaly nové koncepce. Jednou z nejvýznamnějších středověkých inovací bylo vydání Listiny práv (Bill of Rights) v Anglii v roce 1689. Jednalo se o první krok směrem k ustanovení lidských práv jako důležité součásti moderní demokracie.