Nástroje demokracie existovaly ve Švýcarsku na úrovni kantonů (kantony jsou svrchované celky tvořící švýcarský federální stát) již v 15. století. Například v kantonu Graubünden si několik obcí mohlo od feudální vrchnosti koupit svobodu a založit vlastní soudy. Aby nově nabytou svobodu dokázaly ochránit před nepřáteli, sloučily se do několika spolků, které zajišťovaly autonomii a sebeurčení místních komunit.

Tento konfederativní systém vyžadoval meziregionální koordinaci. Tu zajišťovali vyslanci, kteří chodili od vesnice k vesnici a nosili batohy plné dokumentů, aby mohli uzavírat dohody o společných záležitostech. Tito vyslanci se pak vraceli s vyjednanými dohodami a předkládali je občanům své vesnice, kteří je buď přijali, nebo odmítli. Odtud pochází výraz „referendum“ (latinsky: „re“ = „zpět“, „ferre“ = „přinést“).

Podobné postupy byly v pozdním středověku zavedeny rovněž v kantonech Valais a Giarus. Z toho vyplývá, že „referenda“ byla používána dlouho před vznikem Švýcarska jako moderního státu. Moderní švýcarský stát byl ve skutečnosti založen ústavním referendem v roce 1848 – od té doby moderní přímá demokracie významně přispívá k mírovému řešení sporů.