S tvrzením zastánců přijímání imigrantů, ke kterému se přiklání i některé naše politické strany (KDU-ČSL, TOP 09, STAN, ČSSD, Piráti), že migrace představuje do značné míry normální fenomén, fenomén hodnotově neutrální, čili něco, co bylo, je a bude - nemůže ten, kdo používá zdravý selský rozum souhlasit. Prioritní otázkou je míra, „tipping point“, tj. rozložení imigrantů v prostoru a čase, respektive jejich kulturní, ekonomická a sociální odlišnost od společnosti kam migrují. Deset osob nepostřehnete, sto ještě tak nevadí, deset tisíc a více už znamená velký problém. Dále nutno zohlednit, odkud imigranti přicházejí. Imigrant z Moldavska nebo z Ukrajiny představuje jiný kontext než imigrant z Eritreje. Imigrant, a to zejména imigrant jiné barvy pleti, se prakticky nemusí přičinit či snažit a získává bianco šek na cokoli, přičemž prakticky veškeré integrační náklady nese starousedlík.  Migrace je z jejich pohledu podmíněna ekonomickou motivací, na které se navíc přiživují organizované zločinecké skupiny, které využívají jakoukoli slabinu či slabost na straně Evropy. V řadě případů se nejedná o uprchlíky, ale o „pouhé“ ekonomické imigranty, kteří jdou „za lepším“. Nakolik jejich motivům můžeme rozumět, jejich integrační náklady není starousedlá společnost schopná (a většinou ani ochotná) platit, bez toho, aby prudce poklesl její sociální a bezpečnostní standard.

I když postupně vystřízlivěla řada (byť rozhodně zdaleka ne všichni) stoupenců imigrace bez kontroly na vstupu, tak nadále zaznívají hlasy, že je třeba „přijmout všechny, a jen ti, co budou pohostinstvím pohrdat a páchat zločiny, vrátit“.