Obecně si mohou v každé demokratické zemi její občané svobodně vybrat své politické zástupce, čemuž se říká volební právo. Systém, podle kterého se v České republice volí do obecních zastupitelstev je sice svobodný, ale s demokracií má pramálo společného. Je úplně jedno, jaké osobnosti se na kandidátkách objevují, jelikož do zastupitelstva se vždy dostanou jen ti, kteří jsou pečlivě vybraní stranickými partajemi.
Tvrzení rozšířené mezi lidmi tím, že je možné si napříč volebním lístkem vybrat svého vyvoleného zástupce, kterého dobře znám a mám k němu důvěru a tomu dát takzvaný preferenční hlas, je velký mýtus. Hlasy takovým to občanům se totiž automaticky přičtou volební straně, na které jsou uvedeny a teprve až překročí 10% průměru hlasů odevzdané volební straně na jednoho kandidáta, přeskočí svého lídra na kandidátní listině. Toto všechno nahrává tomu, že pouze ve výjimečných případech mají preferenční hlasy nějakou váhu.

Uvedu k tomu malý příklad:

Obec má 15-ti členné zastupitelstvo. Stranu XY vede neoblíbený lídr, který dostal od voličů pouze 10 hlasů. Dalších 12 kandidátů získalo po 120 hlasech, 2 kandidáti pak každý 110 hlasů. Strana dostala tedy celkem 1.670 hlasů a získala 1 mandát.