Besedu zahájil velvyslanec Švýcarska v České republice Markus-Alexander Antonietti, který hned na začátku citoval Tomáše Garrigue Masaryka s tím, že demokracie je komunikace neboli dialog. Dále se mimo jiné zmínil o tom, že ve Švýcarsku funguje přímá demokracie již přes sto šedesát let a vznikla proto, že se obyčejní lidé postavili proti takzvané kolonizaci stran státem a vybojovali si spolurozhodovací možnost ovlivnit zákonodárnou moc v podobě lidové iniciativy a referenda.

Dalším diskutérem byl politolog, poslanec Národní rady Parlamentu Švýcarské konfederace a předseda sociálně demokratické frakce v Parlamentním shromáždění Rady Evropy Andreas Gross. Jeho proslov měl název „Přímá demokracie jako příspěvek ke zmírnění krize demokracie“. Dozvěděli jsme se o tom, že se ve Švýcarsku konají referenda pravidelně každých sto dní a to vždy na několik témat najednou, kdy ke každému tématu je s delším předstihem do každé domácnosti doručováno velké množství informací a to jak pro, tak také proti, aby si všichni občané udělali na každé téma svůj vlastní názor. Velká přednost, kterou v sobě občané Švýcarska mají je respektování výsledků jakéhokoli referenda a to třeba i pokud je rozdíl pouze v řádech dvou procent (49:51). Toto je jedna z hlavních vlastností každého demokrata, jelikož i porážka se musí umět přijmout. Dále nám pan Gross sdělil, že pokud má referendum fungovat, tak nesmí být omezeno jakýmkoli procentuálním počtem účasti voličů a nemělo by být také nastaveno velké množství podpisů pro jeho vyhlášení. Nesmí se spěchat při shánění podpisů a při informovanosti občanů o tématech týkajících se referenda. Občané by měli dostat o všech otázkách každého referenda co nejvíce informací. Zmínil se také o tom, že jsou trhy silnější než státy a že by právě pro to měli politici, kteří uznávají demokracii více naslouchat občanům a ne jiným zájmům.

Ke slovu se také dostal politolog a prorektor Metropolitní univerzity Praha Doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D., který byl v průběhu svého vystoupení k nastolení přímé demokracie v České republice opatrný a to vzhledem k tomu, že mají Češi rádi spíše jistoty a ne odpovědnost. Dále nám sdělil, že by měl politik více naslouchat a méně rozhodovat a že se přímá demokracie nesmí stát diktaturou většiny. Mělo by se s referendy začít od zdola a to nejdříve na obecních úrovních a pak postupovat ke krajským a nakonec k celostátním referendům.