Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych uvedl v prvním čtení vládní návrh státního rozpočtu na rok 2014. Nejprve začnu připomenutím podmínek, za jakých jsme tento návrh sestavovali, a okolností, podstatných okolností, které jsou s tím spojeny.

Česká republika je členem Evropské unie a zavázala se mimo jiné plnit pravidla a normy, které platí pro všechny státy tohoto uskupení. V případě rozpočtové politiky a parametrů fiskálního hospodaření se jedná mimo jiné o tříprocentní deficit ročního rozpočtu podle metodiky ESA 95 a také o šedesátiprocentní limit ve vztahu k HDP pro celkový vládní dluh.

Pokud jde o vládní dluh, tak z pohledu tohoto kritéria Česká republika zatím nemá s jeho plněním kvantitativně problém, i když tempo narůstání tohoto dluhu je v českých podmínkách varovné. V roce 2009 byl z důvodu překročení limitu pro deficit vládních institucí zahájen vůči České republice tzv. postup při nadměrném schodku. Bylo nám uloženo, abychom nejpozději do konce roku 2013 důvěryhodným a udržitelným způsobem snížili nadměrný schodek pod 3 % hrubého domácího produktu. Zdůrazňuji důvěryhodným a udržitelným způsobem - to jsou podstatná slova v této podmínce. Proto i návrh rozpočtu, který vám mám tu čest představit, byl sestaven tak, abychom tuto hranici respektovali. Pouze tak, a navíc pouze s kladným posouzením Evropské komise, může být postup při nadměrném schodku ve vztahu k České republice ukončen. V opačném případě bude tato procedura prodloužena o jeden rok. Pro ukončení, úspěšné ukončení tohoto postupu je to ale pouze první krok. Pro Českou republiku i nadále platí, že ve středním horizontu by měla dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle, ten je definován jako tzv. strukturální deficit ve výši 1 % HDP.

Jaké byly ekonomické podmínky pro sestavení tohoto návrhu. Bohužel nebyly a nejsou ani dosud příliš příznivé, jak všichni víte. V minulém roce hrubý domácí produkt klesal, v letošním roce očekávají všechny relevantní instituce jeho další pokles cca o 1 %. Nicméně všechny relevantní instituce také očekávají obrat v hospodaření v České republice pozitivním směrem. Vyšli jsme tedy z odhadu 1,3 % růstu HDP pro rok 2014. Na tomto základě byl postaven předložený návrh státního rozpočtu. V době, kdy jsme tento odhad připravili, nebo připravily ho odborné aparáty Ministerstva financí, a kdy jsme na jeho základě sestavili odhad příjmů státního rozpočtu, jsem byl trochu v obavách v tom, že je ten odhad možná trochu optimistický. Po událostech, které nastaly od té doby, to znamená v podstatě někdy od druhé poloviny září tohoto roku, z nichž asi nejvýznamnější je rozhodnutí České národní banky o depreciaci koruny, ale také další vývoj předstihových ukazatelů, které jsou k dispozici, jsem řekl bych v klidu. Myslím, že ten odhad je dnes velmi realistický, je zhruba někde uprostřed toho koridoru odhadů, které jsou k dispozici, dokonce bych řekl, že je v jeho dolní polovině. Nemám obavy v tomto případě i vzhledem k tomu, že se změnil samozřejmě odhad vývoje inflace, nemám, obavy o nominální splnění příjmů projektovaných v tomto rozpočtu.

Do návrhu státního rozpočtu jsme zakomponovali, můžeme souhrnně říct, prorůstová opatření v rozsahu zhruba půl procentního bodu hrubého domácího produktu. Jsme totiž přesvědčeni, že stav české ekonomiky, fáze jejího cyklu, takové opatření vyžaduje. Aniž bychom tehdy tušili, k jakému zásadnímu kroku se rozhodne centrální banka, došlo vlastně, a dochází potom k velmi podle mého názoru sladěnému působení monetární politiky a rozpočtové politiky v příštím roce. Tento rozpočet je rozpočet, který končí s fiskální restrikcí a dá se říct, že bude mírně, ale opravdu mírně fiskálně expanzivní.