Liberecký kraj naopak zajišťuje veřejné služby, které využívají především občané Liberce (např. krajská knihovna, dětský dům Větrník). „Tohle uspořádání je vlastně pozůstatkem vlády komunistů. Tehdy bylo všechno státní a tak něco spravovalo ministerstvo, něco okresní národní výbor (ONV) a něco městský národní výbor (MěNV), aniž by někdo řešil, kdo co užívá. Když pak v roce 1991 MěNV zanikl, přešlo vše, co bylo do té doby pod jeho správou, automaticky na město Liberec. Zbytek zůstal na okrese, a to až do roku 2000, kdy se vznikem Libereckého kraje vše – opět automaticky – přešlo na kraj,“ připomíná historické souvislosti současného stavu lídr kandidátky Starostů pro Liberecký kraj (SLK) pro podzimní komunální volby a kandidát na primátora Liberce Michal Hron.
Starostové chtějí tyto zděděné poměry postupně narovnat a správu krajských a městských organizací uspořádat moderněji a efektivněji. Město proto s krajem dokončí jednání o dokumentu, který pro jednotlivé služby a organizace určí konkrétní formy právní, organizační a finanční spoluúčasti nebo spolupráce.

„Například Divadlo F.X.Š., Naivní divadlo, Zoologická zahrada a Botanická zahrada jsou sice příspěvkovými organizacemi města, ale jsou přitom společným fenoménem jak Liberce tak celého Libereckého kraje. Rádi do nich chodí lidé z celého kraje a navštěvují je i domácí a zahraniční turisté. Mělo by tak být společným zájmem města a kraje tyto instituce rozvíjet. Proto se zde nabízí, aby se na jejich správě, rozvoji, řízení a financování podílely město i kraj společně. Třeba přechodem na obecně prospěšnou společnost a ustavením společné správní rady,“ uvádí konkrétní příklad Michal Hron, lídr kandidátky SLK pro podzimní komunální volby.