Pro komunální volby v Praze se formují nová hnutí. O jakém jste doposud slyšeli?Anketa
Šabach je literární ikonou Prahy 6. Podle jeho povídek inspirovaných dětstvím v pražských Dejvicích vznikly Hřebejkovy filmy Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý, nebo film režiséra Ondřeje Trojana Občanský průkaz.
Šabach se rozhodl podpořit Starosty a nezávislé v Praze 6 osobní účastí na kandidátce a vysvětluje to následovně: „V Dejvicích žiji přes šedesát let. Jsem a zároveň nejsem lokálním patriotem. Je pravda, že Praha 6 měla a stále má oproti jiným, například průmyslem zatíženým oblastem řadu nesporných výhod, vyplývajících z její polohy a snadné dosažitelnosti přírodních areálů - Stromovkou a Šárkou, ale to jsou věci, které jsme dostali prostě tak nějak do vínku a bez našeho valného přičinění,“ říká a dodává:
„Jsou pražské čtvrti, které takové štěstí neměly, a přesto si nejde nevšimnout, jak se v nich, na rozdíl od Prahy 6, děje v posledních letech něco nového a zajímavého a to zejména tam, kde se obyvatelé angažují přirozeně a sami od sebe, aniž by snad čekali, co pro ně jejich radnice připraví. Musím konstatovat, že podobný trend na Praze 6 nepozoruji. Je mi smutno z Dejvické ulice, kde vládne šeď a nuda. V čase vánočního rozjímání je mi pak pro změnu smutno ze spoře osvětleného Kulaťáku, je mi smutno z laviček nasměrovaných přímo do domovních zdí. Musím říci, že je mi smutno, narazím-li někde na hlásnou troubu obecního úřadu Šestka, která už po léta únavně a bez uzardění oslavuje své chlebodárce, na které Praha 6 neměla nikdy štěstí. Je mi smutno z činnosti starosty Béma, za kterým jsem se ohlédl v úžasu. Je mi ještě smutněji z jeho nástupce pana Chalupy a jeho investice našich společných peněz, za kterým jsem se ohlédl v hněvu. Tohle už tak nějak nechci. Nechci se neustále ohlížet buď v úžasu anebo snad hněvu. Já prostě chci jen to, aby se tu žilo líp, aby se tu spousta věcí dělala líp a to hlavně pro kvalitu „obyčejného života“ v naší čtvrti a pro takzvaně „obyčejné občany“, mezi které koneckonců patříme - až na pár výjimek - všichni. A myslím, že bez aktivní podpory to nejde. Proto jsem se rozhodl podpořit Starosty a nezávislé.“
Petr Šabach, narozen v roce 1951 v Praze. Vystudoval FF UK, obor Teorie kultury. Byl zaměstnán jako technický redaktor, metodik, noční hlídač, inventurník, odborný referent. Od roku 2000 se věnuje literární tvorbě. Několik let vyučoval na Literární akademii Josefa Škvoreckého obor Tvůrčí psaní. Později spoluzaložil literární projekt Podzemní akademie. Je členem české pobočky PEN klubu. Nikdy se politicky neangažoval, nebyl členem žádné politické strany.
Od svých dvou let žije v Dejvicích. Manželka: MUDr. Anna Šabachová. Mají společně syny Jana (grafický designér, žijící v USA) a Petra (rovněž grafický a web designér, žijící na Kampě) a pět vnoučat.
Jan Lacina, narozen v roce 1970 v Praze 6 – Bubenči. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na FF ZČU a mediální studia na FSV UK. Čtvrt století strávil ve světě médií. Býval reportérem v Reflexu, Lidových novinách, na Nově i na Primě, posledních čtrnáct let s Michalem Prokopem připravoval respektovanou talkshow České televize Krásný ztráty, v Praze mezitím rozběhl několik literárních kaváren, byl členem managementu festivalu Praha – Evropské město kultury 2000, řídil celodenní vysílání ČT1 k 20. výročí tzv. Sametové revoluce. V loňském roce se rozhodl pro zásadní změnu: Svou energii přesměroval k hnutí Starostů a nezávislých (STAN) v Praze. Má dvě děti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: STAN
