V rámci dnes začínající schůze Poslanecké sněmovny předkládám tři pozměňující návrhy k vládní novele zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení, což je zákon definující podmínky mimořádného ošetřovného pro zaměstnance při péči o děti do 13 let po dobu uzavření škol a školek.

Někteří jsou zticha a jen tiše naříkají

Zaprvé navrhuji, aby nárok na toto mimořádné ošetřovné ve výši 424 Kč denně (což je cca průměrná výše ošetřovného pro zaměstnance i denní výše speciálního ad hoc ošetřovného pro OSVČ) po dobu mimořádných protipademických opatření až do 30. června měli i zaměstnanci pracující na dohody o pracovní činnosti (DPČ) a na dohody o provedení práce (DPP - v tomto případě za podmínky, že tyto dohody uzavřeli před 1. 3. 2020, abychom eliminovali „kreativní“ antetadování těchto dohod) a že jsou zároveň plátci nemocenského pojištění. Na tuto skupinu osob, kterou do velké míry tvoří pracující nízkopříjmové matky-samoživitelky, sociálnědemokratické Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou až arogantně, a přes četné urgence, zapomíná, což je zavrženíhodné. I tito zaměstnanci, kteří tvrdě pracují, často i na více úvazků, a odvádějí léta daně a pojistné odvody, nesmí zůstat v době krize bez prostředků.

Nesmíme je hodit přes palubu

Zadruhé jsem navrhla, aby na toto mimořádně ošetřovné měli nárok i osoby samostatně výdělečně činné, které jsou zároveň invalidními důchodci. Podnikající invalidé jsou v tomto ohledu oproti ostatním živnostníkům dosud bezdůvodně diskriminováni. Zatímco mnohé osoby samostatně výdělečně činné mají současně nárok na kompenzační bonus, mimořádné ošetřovné – a ještě třeba mají příjmy z podnikání, které nemusely přerušit – podnikající invalidé, kteří byli nuceni výdělečnou činnost úplně zastavit, se musí spokojit pouze s kompenzačním bonusem. Nesmíme je hodit přes palubu, zdravotní postižení nemůže být důvodem k jakékoli diskriminaci.