Chytí se konečně vrcholní představitelé Evropské unie, v čele s Jeanem Claudem Junckerem, za nos? Doufám, že ano, neboť rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z EU je nejspíš posledním varováním před rozpadem projektu spojené Evropy a totálním politickým, ekonomickým a morálním úpadkem našeho kontinentu.

Co se týká Velké Británie, ta je v poněkud jiné situaci, neboť si vždy pěstovala nadstandartní vztahy s USA a nebude pro ni problémem je v politické rovině velmi rychle obnovit. No a ekonomicky se s největší pravděpodobností na vztazích Británie a zbytku EU moc nezmění.

Minimálně posledních dvacet let, respektive již od podpisu Maastrichtské smlouvy v roce 1992, docházelo v Evropské unii k enormnímu tlaku na centralizaci rozhodování a moci v rukou bruselských představitelů. Cílem byla vize federalizované Evropy, kde se bude rozhodovat z hlavního města Evropy, Bruselu, ovšem samozřejmě pod pečlivým dohledem Berlína a Paříže. Výsledkem tohoto necitlivého tlaku je dnešní odchod Velké Británie, kolébky demokracie, z EU, neboť její obyvatelé již měli dost nedemokratického rozhodování Bruselu jejich jménem.