Zdá se, že zapšklost a neukojené ambice Karla Schwarzenberga, neznají mezí. Přitom se mu do nedávna tak dařilo. Období služby prezidentu Václavu Havlovi obratně využil k obohacení vlastnímu i svých přátel. Jak známo, restituoval tehdy rodový majetek v rozporu s tehdy platným československým/českým právním řádem nebo také například získal v privatizaci Becherovku, přesto že jiní kupci nabídli mnohem lepší podmínky. Zato své příbuzné doslova ožebračil. Pod bodrým věčně ospalým obličejem roztržitého knížete se totiž skrývá nelítostný a hrabivý podnikatel a bezohledný člověk bez jakýchkoli skrupulí. Ale nejspíš měl pocit, že mu budou pečení holubi létat do huby věčně.

Za několik let svého působení na postu ministra zahraničí ČR tuto instituci v podstatě zničil. Ne že by předtím toto ministerstvo hrálo v zahraniční nějakou zásadnější roli, ale byl to právě on, kdo nechal pozavírat ambasády v zemích, které jsou našimi potenciálními exportními trhy. Nyní je tam za velké peníze postupně znovu otevíráme. Zdecimoval personál ministerstva takovým způsobem tak, že z něj, prý v rámci úsporných opatření, vyhnal skoro 300 zkušených diplomatů,….. aby je vzápětí nahradil poslušnými nohsledy ze své partaje. Co na tom, že nesplňovali jazykové a jiné kvalifikační požadavky? Zato byli ochotni knížeti věrně sloužit. Ve své roli ministra se podílel kromě jiného na takových diplomatických zvěrstvech jako bylo znání samostatného Kosova, dodnes ovládaného mafiány a zločinci nebo z pozice člena Biderberg group, jak se kdysi sám ve Sněmovně pochlubil,  podpořil „ humanitární“ bombardování srbského Bělehradu.