Není vůbec jisté, kdo spáchal chemický útok ve městě Chán Šajchún v provincii Idlib. Neví to dokonce ani tak proamerický (a současně protiruský) politik  jako je Karel Schwarzenberg. Ten v pondělních událostech ČT 24 přiznal, že jediné, co lze prokázat, je letecký útok syrských letadel na sklady An-Nusrá v Idlíbu. Kdo útočil chemickými zbraněmi  ale neví.

Já půjdu ještě dále a dovolím si zapochybovat, že vůbec k nějakému chemickému útoku došlo. Netvrdím, že to musí být pravda, jen mne k tomu vedou následující skutečnosti, které stojí za zvážení.

Teritorium Idlíbu ovládá syrská odnož Al-Kaidy, An-Nusrá. Jedná se o fanatické islamisty nejhrubšího zrna, nepřátelské jak Asadovu sekulárnímu režimu, tak západním zemím. Mají absolutní monopol na informace z oblasti a nikdo tedy nemá možnost nezávislé informace získat. Skutečné viníky útoku a jeho reálnost lze tedy jen těžko prokázat.  Jakékoli informace o chemickém útoku jsou proto a priori zcela nevěrohodné

Pozorně a opakovaně jsem studoval záběry dokumentující chemický útok. Bezvládné oběti na nich přenášeli „stateční zachránci“, kteří se ovšem překvapivě před kontaminací sarinem vůbec nechránili. Jak to? Bylo to tedy útok sarinem nebo ne? Podle vojenských odborníků na chemickou ochranu pohyb v prostředí zamořeném sarinem vyžaduje, kromě jiného, individuální ochranu každého jednotlivce a důkladnou dekontaminaci zamořeného prostoru. Nic takového ale na snímcích nebylo vidět.