Sasová (Svobodní): Nenadávejte na neziskovky, nadávejte na sebe

11.12.2017 7:36

Neziskovky byl pojem velmi diskutovaný, nebo spíše zatracovaný, především v předvolení rétorice politiků, ale i veřejnosti. Je po volbách a neziskovky už netáhnou. Nikdo o nich nemluví, nikdo o nich nepíše, nebo jen výjimečně.

Sasová (Svobodní): Nenadávejte na neziskovky, nadávejte na sebe
Foto: Svobodní
Popisek: Svobodní, logo.

Co to ale vlastně neziskovky jsou? Jsou to organizace, které nejsou založené za účelem dosahování zisku. To ale neznamená, že zisk mít nemůžou. Neziskové organizace (NO) jsou už dlouhou dobu trnem v oku mnohým lidem zejména proto, že zpravidla největším jejich příjmem jsou dotace. Tedy dotace z rozpočtu orgánů státní správy a samosprávy. Ještě lépe: z peněz daňových poplatníků.

Z dotací ovšem opravdu zisk vytvořit nejde. To znamená, že co nezisková organizace dostane na dotacích, musí do haléře utratit nebo vrátit. Je ale nutné k prosperitě a bohatství dosahovat zisku? I ty neziskové organizace, které žijí jen z dotací a je jedno z jakých, tedy zda ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů, či měst nebo z evropských fondů, můžou být bohaté, rozhazovat na všechny strany a královsky platit své zaměstnance a především „manažery“. A dosahovat zisku na zajištění svého blaha vůbec nepotřebují.

Nesouvisející projekty nebo účelově založené organizace

Jak se ale takové neziskovky k penězům dostanou? Postup má zpravidla vždycky stejný scénář. Napíšou projekt na základě výzvy, kterou nějaká instituce, disponující s penězi, vyhlásí. A podle toho jaké výzvy se vyhlašují, takové projekty se píší a na takové projekty se pak neziskovkám dávají peníze.

Nejsou nijak ojedinělé případy, kdy dokonce účelově vznikají neziskovky až po vyhlášení výzev jen proto, aby se ti, kteří je provozují, dostali k penězům. Nejsou ani ojedinělé takové případy, kdy neziskovka, ať už vznikla za jakýmkoliv účelem a má jakékoliv poslání, realizuje různé projekty, které spolu nijak nesouvisí, jen aby mohla čerpat peníze. Tak se např. jeden rok věnuje začleňování sociálně nepřizpůsobivých, jiný rok vzdělávání nezaměstnaných a další třeba pořádání soutěží pro školy.

I když někdy není jednoduché se k penězům dostat, protože žádostí je mnohem více, nežli je možné alokovanou částkou pokrýt, jsou i obrácené případy. A těch, bohužel, přibývá.

Vypíše se výzva na činnosti, které už jsou zcela vyčerpané. To znamená, že jde o takové činnosti, které není možné nikde realizovat co do místa, tak i co do uplatnění pro cílovou skupinu. Takovými výzvami jsou např. některé výzvy na vzdělávání. Neziskovek, které se věnují vzdělávání je tak obrovské množství, že už je problém sehnat někoho, koho by vůbec mohly vzdělávat.

Ale o co menší je zájem o tyto projekty, o to snadněji je možné peníze získat, protože částky alokované v jednotlivých výzvách je třeba vyčerpat. Zejména, jde-li o peníze z EU. Podobně jsou na tom i výzvy na sociální začleňování, sociální inovace, podporu zaměstnanosti, genderové audity a celá řada dalších. U těchto projektů je cílová skupina často jen prostředkem k získání dobře placeného zaměstnání pro pracovníky NO.

Těžko se pak neziskovým organizacím divit, že bují, rostou jako houby po dešti a naplňují jakési vize tvůrců výzev.

A tak zatímco některé NO, které pomáhají zdravotně postiženým, poskytují sociální služby, věnují se seniorům, apod., bojují o každou korunu, máme tady organizace, které z málo čerpaných výzev získávají miliony, z kterých si královsky žijí.

Nenechte se zmýlit, musí samozřejmě vykazovat činnosti v souladu s náplní projektu. A tak se rodí různé konference, tvoří brožury, pořádají školení, semináře, kulaté stoly, diskusní snídaně, vyrábějí se Značky spolehlivosti, Sexistická prasátečka a jiná cejchování… Pak se samozřejmě úřaduje. Jen napsání takového projektu většinou vyžaduje profesionála, kterému je třeba za jeho práci zaplatit. Pak se úřaduje po celou dobu trvání projektu: píší se monitorovací zprávy, žádosti o platbu, zajišťuje se fotodokumentace, píší se žádosti o záštity atd. Tedy je třeba mnoho zaměstnanců, kteří vše v termínech zajistí.

Kdo ale rozhoduje o zaměření jednotlivých dotačních výzev a alokovaných částkách? EU, vláda, ministerstva, krajské úřady, města, různé státní instituce, tedy politici!

A máme takové politiky, jaké jsme si zvolili. Takže, nenadávejte na neziskovky, nadávejte na sebe!

Helena Sasová,
členka Svobodných z Libereckého kraje

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Maříková (SPD): V4  je mimořádně důležitý nástroj, který nám dává velkou sílu

23:07 Maříková (SPD): V4 je mimořádně důležitý nástroj, který nám dává velkou sílu

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 18. dubna 2024 k Visegradské čtyřce.