Vážení členové vlády, dámy a pánové,

když se začalo hovořit o tom, že vlád bude jednat o prodloužení nouzového stavu, ptali se mě novináři, jak se k tomu náš klub postaví a zda prodloužení případně podpoří. Už na samém počátku jsme jasně řekli, že se nechceme a nebudeme chovat stejně jako dnešní koalice v době, když byla opozicí. Dělat z nouzového stavu politikum je špatně a viděli jsme, kam to vedlo v době covidu. A já jsem v tomto duchu naprosto otevřeně novinářům odpověděla.

Řekla jsem, že jsme ochotni nouzový stav podpořit o 30 dnů, jedinou naší podmínkou bylo představení strategie na následující měsíce. Náš požadavek nebyl ničím nesplnitelným, naopak zodpovědná vláda by ho splnila bez sebemenší námahy, protože by ho už dávno měla vypracovaný. Mluvím o strategii krátkodobé a střednědobé, a to v oblastech, kterých se současná krize bezprostředně týká.

Očekávala bych už dávno, že bude vypracováno několik variantních plánů - pro oblast školství, bydlení, zdravotnictví, trh práce, sociální oblast a samozřejmě finance. Dopady do rozpočtu to jistě budou zásadní, ale jakákoliv konkrétní čísla jsme zatím neslyšeli. Skoro to vypadá, jakoby žádná strategie hotova nebyla. Já ale stále doufám, že dnes jednotliví ministři vystoupí a řeknou nám, (jaké je?) profesní složení ukrajinských občanů, kteří k nám přichází, jaká je jejich možnost a ochota zapojit se na pracovním trhu a podobně.

Pak ale zasedla vláda a schválila prodloužení nouzového stavu do konce května. Já musím říct, že to je pro mě naprosto nepochopitelné, ale na druhou stranu bohužel zcela symbolické. Ta symbolika už začala během jednání o vyslovování důvěry vládě, kdy nám bylo poměrně arogantně sděleno, že o naše hlasy nikdo ani nestojí a že ta diskuse je vlastně zbytečná. A od té doby se vládní koalice snaží opozici obcházet téměř neustále.