Dámy a pánové,

dostáváme se ke třetímu čtení zákona o státním rozpočtu v bezprecedentní situaci, a to ze dvou důvodů. Jednak diskutujeme zákon o státním rozpočtu v historicky nejdelším rozpočtovém provizoriu České republiky, a současně Poslanecká sněmovna snad nikdy ještě nejednala o státním rozpočtu, který by byl tak odtržený od reality jako je tomu právě dnes.

Jistěže za to z velké části může současná krize, to nikdo nepopírá a vládě samozřejmě ani nevyčítá. Ale je tu celá řada oblastí, na které jsme upozorňovali mnohem dřív a které tu byly před tou strašnou válkou, ale ani ty návrh rozpočtu (nezohlednily?). Podívejme se, prosím, tedy teď společně na oblasti, na které státní rozpočet pozapomněl. A začnu situací před válkou.

Škrty ve státním rozpočtu, které nyní budu jmenovat, jdou plně na vrub této vlády a pan ministr financí nese za ně - a on to určitě ví - plnou odpovědnost. Současná pětikoalice se při plném vědomí téměř - už nebudu říkat téměř, dneska je to jisté - dvojciferného nárůstu inflace - před chvílí bylo zveřejněno, jsme na skoro 11 % - rozhodla seškrtat výdaje na platy ve veřejném sektoru o 9 miliard korun, což znamená reálný pokles příjmů tisíců pracujících v České republice - vojáků, policistů, hasičů, ale i třeba těch úřednic na úřadech práce nebo jinde.

Stejně tak současná vláda škrtala, a tady opravdu to vnímám jako červený hadr, výdaje v kapitole Ministerstva zdravotnictví z původních 24 miliard, které předložila v rozpočtu naše vláda, až na 18 miliard. Absolutně nezodpovědné a nebezpečné!